(- { y }^{ 2 } +3y+5=0)
Vyřešte pro: y
y = \frac{\sqrt{29} + 3}{2} \approx 4,192582404
y=\frac{3-\sqrt{29}}{2}\approx -1,192582404
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-y^{2}+3y+5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
y=\frac{-3±\sqrt{3^{2}-4\left(-1\right)\times 5}}{2\left(-1\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -1 za a, 3 za b a 5 za c.
y=\frac{-3±\sqrt{9-4\left(-1\right)\times 5}}{2\left(-1\right)}
Umocněte číslo 3 na druhou.
y=\frac{-3±\sqrt{9+4\times 5}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -1.
y=\frac{-3±\sqrt{9+20}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo 4 číslem 5.
y=\frac{-3±\sqrt{29}}{2\left(-1\right)}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 20.
y=\frac{-3±\sqrt{29}}{-2}
Vynásobte číslo 2 číslem -1.
y=\frac{\sqrt{29}-3}{-2}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{-3±\sqrt{29}}{-2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -3 do skupiny \sqrt{29}.
y=\frac{3-\sqrt{29}}{2}
Vydělte číslo -3+\sqrt{29} číslem -2.
y=\frac{-\sqrt{29}-3}{-2}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{-3±\sqrt{29}}{-2}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{29} od čísla -3.
y=\frac{\sqrt{29}+3}{2}
Vydělte číslo -3-\sqrt{29} číslem -2.
y=\frac{3-\sqrt{29}}{2} y=\frac{\sqrt{29}+3}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
-y^{2}+3y+5=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-y^{2}+3y+5-5=-5
Odečtěte hodnotu 5 od obou stran rovnice.
-y^{2}+3y=-5
Odečtením čísla 5 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{-y^{2}+3y}{-1}=-\frac{5}{-1}
Vydělte obě strany hodnotou -1.
y^{2}+\frac{3}{-1}y=-\frac{5}{-1}
Dělení číslem -1 ruší násobení číslem -1.
y^{2}-3y=-\frac{5}{-1}
Vydělte číslo 3 číslem -1.
y^{2}-3y=5
Vydělte číslo -5 číslem -1.
y^{2}-3y+\left(-\frac{3}{2}\right)^{2}=5+\left(-\frac{3}{2}\right)^{2}
Koeficient (tj. -3) členu x vydělte číslem 2, abyste získali -\frac{3}{2}. K oběma stranám rovnice pak přičtěte druhou mocninu -\frac{3}{2}. V tomto kroku se z levé strany rovnice stane čtvercové číslo.
y^{2}-3y+\frac{9}{4}=5+\frac{9}{4}
Umocněte zlomek -\frac{3}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
y^{2}-3y+\frac{9}{4}=\frac{29}{4}
Přidejte uživatele 5 do skupiny \frac{9}{4}.
\left(y-\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{29}{4}
Rozložte rovnici y^{2}-3y+\frac{9}{4}. Když rovnice x^{2}+bx+c představuje čtvercové číslo, obecně se vždy dá rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(y-\frac{3}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{29}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
y-\frac{3}{2}=\frac{\sqrt{29}}{2} y-\frac{3}{2}=-\frac{\sqrt{29}}{2}
Proveďte zjednodušení.
y=\frac{\sqrt{29}+3}{2} y=\frac{3-\sqrt{29}}{2}
Připočítejte \frac{3}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}