Vyřešte pro: x
x = \frac{7}{3} = 2\frac{1}{3} \approx 2,333333333
x = -\frac{7}{3} = -2\frac{1}{3} \approx -2,333333333
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3\left(x^{2}-\frac{5}{9}\right)-12\sqrt{\frac{25}{81}}=36-84\times \frac{1}{3}
Vynásobte obě strany rovnice číslem 12, nejmenším společným násobkem čísel 4,3.
3x^{2}-\frac{5}{3}-12\sqrt{\frac{25}{81}}=36-84\times \frac{1}{3}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3 číslem x^{2}-\frac{5}{9}.
3x^{2}-\frac{5}{3}-12\times \frac{5}{9}=36-84\times \frac{1}{3}
Odpište druhou odmocninu divize \frac{25}{81} jako divizi čtvercových kořenových složek \frac{\sqrt{25}}{\sqrt{81}}. Vypočítejte druhou odmocninu čitatele i jmenovatele.
3x^{2}-\frac{5}{3}-\frac{20}{3}=36-84\times \frac{1}{3}
Vynásobením -12 a \frac{5}{9} získáte -\frac{20}{3}.
3x^{2}-\frac{25}{3}=36-84\times \frac{1}{3}
Odečtěte \frac{20}{3} od -\frac{5}{3} a dostanete -\frac{25}{3}.
3x^{2}-\frac{25}{3}=36-28
Vynásobením 84 a \frac{1}{3} získáte 28.
3x^{2}-\frac{25}{3}=8
Odečtěte 28 od 36 a dostanete 8.
3x^{2}-\frac{25}{3}-8=0
Odečtěte 8 od obou stran.
3x^{2}-\frac{49}{3}=0
Odečtěte 8 od -\frac{25}{3} a dostanete -\frac{49}{3}.
9x^{2}-49=0
Vynásobte obě strany hodnotou 3.
\left(3x-7\right)\left(3x+7\right)=0
Zvažte 9x^{2}-49. Zapište 9x^{2}-49 jako: \left(3x\right)^{2}-7^{2}. Rozdíl druhých mocnin lze rozložit pomocí pravidla: a^{2}-b^{2}=\left(a-b\right)\left(a+b\right).
x=\frac{7}{3} x=-\frac{7}{3}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 3x-7=0 a 3x+7=0.
3\left(x^{2}-\frac{5}{9}\right)-12\sqrt{\frac{25}{81}}=36-84\times \frac{1}{3}
Vynásobte obě strany rovnice číslem 12, nejmenším společným násobkem čísel 4,3.
3x^{2}-\frac{5}{3}-12\sqrt{\frac{25}{81}}=36-84\times \frac{1}{3}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3 číslem x^{2}-\frac{5}{9}.
3x^{2}-\frac{5}{3}-12\times \frac{5}{9}=36-84\times \frac{1}{3}
Odpište druhou odmocninu divize \frac{25}{81} jako divizi čtvercových kořenových složek \frac{\sqrt{25}}{\sqrt{81}}. Vypočítejte druhou odmocninu čitatele i jmenovatele.
3x^{2}-\frac{5}{3}-\frac{20}{3}=36-84\times \frac{1}{3}
Vynásobením -12 a \frac{5}{9} získáte -\frac{20}{3}.
3x^{2}-\frac{25}{3}=36-84\times \frac{1}{3}
Odečtěte \frac{20}{3} od -\frac{5}{3} a dostanete -\frac{25}{3}.
3x^{2}-\frac{25}{3}=36-28
Vynásobením 84 a \frac{1}{3} získáte 28.
3x^{2}-\frac{25}{3}=8
Odečtěte 28 od 36 a dostanete 8.
3x^{2}=8+\frac{25}{3}
Přidat \frac{25}{3} na obě strany.
3x^{2}=\frac{49}{3}
Sečtením 8 a \frac{25}{3} získáte \frac{49}{3}.
x^{2}=\frac{\frac{49}{3}}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}=\frac{49}{3\times 3}
Vyjádřete \frac{\frac{49}{3}}{3} jako jeden zlomek.
x^{2}=\frac{49}{9}
Vynásobením 3 a 3 získáte 9.
x=\frac{7}{3} x=-\frac{7}{3}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
3\left(x^{2}-\frac{5}{9}\right)-12\sqrt{\frac{25}{81}}=36-84\times \frac{1}{3}
Vynásobte obě strany rovnice číslem 12, nejmenším společným násobkem čísel 4,3.
3x^{2}-\frac{5}{3}-12\sqrt{\frac{25}{81}}=36-84\times \frac{1}{3}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3 číslem x^{2}-\frac{5}{9}.
3x^{2}-\frac{5}{3}-12\times \frac{5}{9}=36-84\times \frac{1}{3}
Odpište druhou odmocninu divize \frac{25}{81} jako divizi čtvercových kořenových složek \frac{\sqrt{25}}{\sqrt{81}}. Vypočítejte druhou odmocninu čitatele i jmenovatele.
3x^{2}-\frac{5}{3}-\frac{20}{3}=36-84\times \frac{1}{3}
Vynásobením -12 a \frac{5}{9} získáte -\frac{20}{3}.
3x^{2}-\frac{25}{3}=36-84\times \frac{1}{3}
Odečtěte \frac{20}{3} od -\frac{5}{3} a dostanete -\frac{25}{3}.
3x^{2}-\frac{25}{3}=36-28
Vynásobením 84 a \frac{1}{3} získáte 28.
3x^{2}-\frac{25}{3}=8
Odečtěte 28 od 36 a dostanete 8.
3x^{2}-\frac{25}{3}-8=0
Odečtěte 8 od obou stran.
3x^{2}-\frac{49}{3}=0
Odečtěte 8 od -\frac{25}{3} a dostanete -\frac{49}{3}.
x=\frac{0±\sqrt{0^{2}-4\times 3\left(-\frac{49}{3}\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, 0 za b a -\frac{49}{3} za c.
x=\frac{0±\sqrt{-4\times 3\left(-\frac{49}{3}\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo 0 na druhou.
x=\frac{0±\sqrt{-12\left(-\frac{49}{3}\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{0±\sqrt{196}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -\frac{49}{3}.
x=\frac{0±14}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 196.
x=\frac{0±14}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{7}{3}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{0±14}{6}, když ± je plus. Vykraťte zlomek \frac{14}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=-\frac{7}{3}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{0±14}{6}, když ± je minus. Vykraťte zlomek \frac{-14}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=\frac{7}{3} x=-\frac{7}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}