Vyhodnotit
15n^{2}-3n-1
Rozložit
15\left(n-\left(-\frac{\sqrt{69}}{30}+\frac{1}{10}\right)\right)\left(n-\left(\frac{\sqrt{69}}{30}+\frac{1}{10}\right)\right)
Sdílet
Zkopírováno do schránky
15n^{2}+2n-8-5n+7
Sloučením 11n^{2} a 4n^{2} získáte 15n^{2}.
15n^{2}-3n-8+7
Sloučením 2n a -5n získáte -3n.
15n^{2}-3n-1
Sečtením -8 a 7 získáte -1.
factor(15n^{2}+2n-8-5n+7)
Sloučením 11n^{2} a 4n^{2} získáte 15n^{2}.
factor(15n^{2}-3n-8+7)
Sloučením 2n a -5n získáte -3n.
factor(15n^{2}-3n-1)
Sečtením -8 a 7 získáte -1.
15n^{2}-3n-1=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
n=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}-4\times 15\left(-1\right)}}{2\times 15}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
n=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-4\times 15\left(-1\right)}}{2\times 15}
Umocněte číslo -3 na druhou.
n=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-60\left(-1\right)}}{2\times 15}
Vynásobte číslo -4 číslem 15.
n=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9+60}}{2\times 15}
Vynásobte číslo -60 číslem -1.
n=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{69}}{2\times 15}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 60.
n=\frac{3±\sqrt{69}}{2\times 15}
Opakem -3 je 3.
n=\frac{3±\sqrt{69}}{30}
Vynásobte číslo 2 číslem 15.
n=\frac{\sqrt{69}+3}{30}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{3±\sqrt{69}}{30}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny \sqrt{69}.
n=\frac{\sqrt{69}}{30}+\frac{1}{10}
Vydělte číslo 3+\sqrt{69} číslem 30.
n=\frac{3-\sqrt{69}}{30}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{3±\sqrt{69}}{30}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{69} od čísla 3.
n=-\frac{\sqrt{69}}{30}+\frac{1}{10}
Vydělte číslo 3-\sqrt{69} číslem 30.
15n^{2}-3n-1=15\left(n-\left(\frac{\sqrt{69}}{30}+\frac{1}{10}\right)\right)\left(n-\left(-\frac{\sqrt{69}}{30}+\frac{1}{10}\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{1}{10}+\frac{\sqrt{69}}{30} za x_{1} a \frac{1}{10}-\frac{\sqrt{69}}{30} za x_{2}.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}