Vyřešte pro: x (complex solution)
x=\frac{\sqrt{295}i}{20}+\frac{1}{4}\approx 0,25+0,858778202i
x=-\frac{\sqrt{295}i}{20}+\frac{1}{4}\approx 0,25-0,858778202i
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2}{7}\left(1-\frac{1}{5}\right)}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo \frac{1}{2}-x číslem x.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2}{7}\left(\frac{5}{5}-\frac{1}{5}\right)}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Umožňuje převést 1 na zlomek \frac{5}{5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2}{7}\times \frac{5-1}{5}}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Vzhledem k tomu, že \frac{5}{5} a \frac{1}{5} mají stejného jmenovatele, můžete je odečíst odečtením jejich čitatelů.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2}{7}\times \frac{4}{5}}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Odečtěte 1 od 5 a dostanete 4.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2\times 4}{7\times 5}}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Vynásobte zlomek \frac{2}{7} zlomkem \frac{4}{5} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Proveďte násobení ve zlomku \frac{2\times 4}{7\times 5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{5}{5}-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Umožňuje převést 1 na zlomek \frac{5}{5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{5-3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Vzhledem k tomu, že \frac{5}{5} a \frac{3}{5} mají stejného jmenovatele, můžete je odečíst odečtením jejich čitatelů.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{2}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Odečtěte 3 od 5 a dostanete 2.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{2}{5}}{\frac{5}{5}+\frac{2}{5}}}
Umožňuje převést 1 na zlomek \frac{5}{5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{2}{5}}{\frac{5+2}{5}}}
Vzhledem k tomu, že \frac{5}{5} a \frac{2}{5} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{2}{5}}{\frac{7}{5}}}
Sečtením 5 a 2 získáte 7.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{2}{5}\times \frac{5}{7}}
Vydělte číslo \frac{2}{5} zlomkem \frac{7}{5} tak, že číslo \frac{2}{5} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{7}{5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{2\times 5}{5\times 7}}
Vynásobte zlomek \frac{2}{5} zlomkem \frac{5}{7} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{2}{7}}
Vykraťte 5 v čitateli a jmenovateli.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{8}{35}\times \frac{7}{2}
Vydělte číslo \frac{8}{35} zlomkem \frac{2}{7} tak, že číslo \frac{8}{35} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{2}{7}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{8\times 7}{35\times 2}
Vynásobte zlomek \frac{8}{35} zlomkem \frac{7}{2} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{56}{70}
Proveďte násobení ve zlomku \frac{8\times 7}{35\times 2}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{4}{5}
Vykraťte zlomek \frac{56}{70} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 14.
\frac{1}{2}x-x^{2}-\frac{4}{5}=0
Odečtěte \frac{4}{5} od obou stran.
-x^{2}+\frac{1}{2}x-\frac{4}{5}=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\frac{1}{2}±\sqrt{\left(\frac{1}{2}\right)^{2}-4\left(-1\right)\left(-\frac{4}{5}\right)}}{2\left(-1\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -1 za a, \frac{1}{2} za b a -\frac{4}{5} za c.
x=\frac{-\frac{1}{2}±\sqrt{\frac{1}{4}-4\left(-1\right)\left(-\frac{4}{5}\right)}}{2\left(-1\right)}
Umocněte zlomek \frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x=\frac{-\frac{1}{2}±\sqrt{\frac{1}{4}+4\left(-\frac{4}{5}\right)}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -1.
x=\frac{-\frac{1}{2}±\sqrt{\frac{1}{4}-\frac{16}{5}}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo 4 číslem -\frac{4}{5}.
x=\frac{-\frac{1}{2}±\sqrt{-\frac{59}{20}}}{2\left(-1\right)}
Připočítejte \frac{1}{4} ke -\frac{16}{5} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
x=\frac{-\frac{1}{2}±\frac{\sqrt{295}i}{10}}{2\left(-1\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -\frac{59}{20}.
x=\frac{-\frac{1}{2}±\frac{\sqrt{295}i}{10}}{-2}
Vynásobte číslo 2 číslem -1.
x=\frac{\frac{\sqrt{295}i}{10}-\frac{1}{2}}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-\frac{1}{2}±\frac{\sqrt{295}i}{10}}{-2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -\frac{1}{2} do skupiny \frac{i\sqrt{295}}{10}.
x=-\frac{\sqrt{295}i}{20}+\frac{1}{4}
Vydělte číslo -\frac{1}{2}+\frac{i\sqrt{295}}{10} číslem -2.
x=\frac{-\frac{\sqrt{295}i}{10}-\frac{1}{2}}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-\frac{1}{2}±\frac{\sqrt{295}i}{10}}{-2}, když ± je minus. Odečtěte číslo \frac{i\sqrt{295}}{10} od čísla -\frac{1}{2}.
x=\frac{\sqrt{295}i}{20}+\frac{1}{4}
Vydělte číslo -\frac{1}{2}-\frac{i\sqrt{295}}{10} číslem -2.
x=-\frac{\sqrt{295}i}{20}+\frac{1}{4} x=\frac{\sqrt{295}i}{20}+\frac{1}{4}
Rovnice je teď vyřešená.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2}{7}\left(1-\frac{1}{5}\right)}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo \frac{1}{2}-x číslem x.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2}{7}\left(\frac{5}{5}-\frac{1}{5}\right)}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Umožňuje převést 1 na zlomek \frac{5}{5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2}{7}\times \frac{5-1}{5}}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Vzhledem k tomu, že \frac{5}{5} a \frac{1}{5} mají stejného jmenovatele, můžete je odečíst odečtením jejich čitatelů.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2}{7}\times \frac{4}{5}}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Odečtěte 1 od 5 a dostanete 4.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{2\times 4}{7\times 5}}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Vynásobte zlomek \frac{2}{7} zlomkem \frac{4}{5} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{1-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Proveďte násobení ve zlomku \frac{2\times 4}{7\times 5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{5}{5}-\frac{3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Umožňuje převést 1 na zlomek \frac{5}{5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{5-3}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Vzhledem k tomu, že \frac{5}{5} a \frac{3}{5} mají stejného jmenovatele, můžete je odečíst odečtením jejich čitatelů.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{2}{5}}{1+\frac{2}{5}}}
Odečtěte 3 od 5 a dostanete 2.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{2}{5}}{\frac{5}{5}+\frac{2}{5}}}
Umožňuje převést 1 na zlomek \frac{5}{5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{2}{5}}{\frac{5+2}{5}}}
Vzhledem k tomu, že \frac{5}{5} a \frac{2}{5} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{\frac{2}{5}}{\frac{7}{5}}}
Sečtením 5 a 2 získáte 7.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{2}{5}\times \frac{5}{7}}
Vydělte číslo \frac{2}{5} zlomkem \frac{7}{5} tak, že číslo \frac{2}{5} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{7}{5}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{2\times 5}{5\times 7}}
Vynásobte zlomek \frac{2}{5} zlomkem \frac{5}{7} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{\frac{8}{35}}{\frac{2}{7}}
Vykraťte 5 v čitateli a jmenovateli.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{8}{35}\times \frac{7}{2}
Vydělte číslo \frac{8}{35} zlomkem \frac{2}{7} tak, že číslo \frac{8}{35} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{2}{7}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{8\times 7}{35\times 2}
Vynásobte zlomek \frac{8}{35} zlomkem \frac{7}{2} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{56}{70}
Proveďte násobení ve zlomku \frac{8\times 7}{35\times 2}.
\frac{1}{2}x-x^{2}=\frac{4}{5}
Vykraťte zlomek \frac{56}{70} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 14.
-x^{2}+\frac{1}{2}x=\frac{4}{5}
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-x^{2}+\frac{1}{2}x}{-1}=\frac{\frac{4}{5}}{-1}
Vydělte obě strany hodnotou -1.
x^{2}+\frac{\frac{1}{2}}{-1}x=\frac{\frac{4}{5}}{-1}
Dělení číslem -1 ruší násobení číslem -1.
x^{2}-\frac{1}{2}x=\frac{\frac{4}{5}}{-1}
Vydělte číslo \frac{1}{2} číslem -1.
x^{2}-\frac{1}{2}x=-\frac{4}{5}
Vydělte číslo \frac{4}{5} číslem -1.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}=-\frac{4}{5}+\left(-\frac{1}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{1}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=-\frac{4}{5}+\frac{1}{16}
Umocněte zlomek -\frac{1}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}=-\frac{59}{80}
Připočítejte -\frac{4}{5} ke \frac{1}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}=-\frac{59}{80}
Činitel x^{2}-\frac{1}{2}x+\frac{1}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{4}\right)^{2}}=\sqrt{-\frac{59}{80}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{4}=\frac{\sqrt{295}i}{20} x-\frac{1}{4}=-\frac{\sqrt{295}i}{20}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{295}i}{20}+\frac{1}{4} x=-\frac{\sqrt{295}i}{20}+\frac{1}{4}
Připočítejte \frac{1}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}