Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{19} + 1}{2} \approx 2,679449472
x=\frac{1-\sqrt{19}}{2}\approx -1,679449472
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}-x-\frac{9}{2}=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4\left(-\frac{9}{2}\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -1 za b a -\frac{9}{2} za c.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+18}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -\frac{9}{2}.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{19}}{2}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 18.
x=\frac{1±\sqrt{19}}{2}
Opakem -1 je 1.
x=\frac{\sqrt{19}+1}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±\sqrt{19}}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny \sqrt{19}.
x=\frac{1-\sqrt{19}}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±\sqrt{19}}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{19} od čísla 1.
x=\frac{\sqrt{19}+1}{2} x=\frac{1-\sqrt{19}}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}-x-\frac{9}{2}=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}-x-\frac{9}{2}-\left(-\frac{9}{2}\right)=-\left(-\frac{9}{2}\right)
Připočítejte \frac{9}{2} k oběma stranám rovnice.
x^{2}-x=-\left(-\frac{9}{2}\right)
Odečtením čísla -\frac{9}{2} od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}-x=\frac{9}{2}
Odečtěte číslo -\frac{9}{2} od čísla 0.
x^{2}-x+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{9}{2}+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{9}{2}+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{19}{4}
Připočítejte \frac{9}{2} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{19}{4}
Činitel x^{2}-x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{19}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{19}}{2} x-\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{19}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{19}+1}{2} x=\frac{1-\sqrt{19}}{2}
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}