Vyřešte pro: x
x=-\frac{1}{2}=-0,5
x = \frac{19}{2} = 9\frac{1}{2} = 9,5
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}-9x-\frac{19}{4}=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-9\right)±\sqrt{\left(-9\right)^{2}-4\left(-\frac{19}{4}\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -9 za b a -\frac{19}{4} za c.
x=\frac{-\left(-9\right)±\sqrt{81-4\left(-\frac{19}{4}\right)}}{2}
Umocněte číslo -9 na druhou.
x=\frac{-\left(-9\right)±\sqrt{81+19}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -\frac{19}{4}.
x=\frac{-\left(-9\right)±\sqrt{100}}{2}
Přidejte uživatele 81 do skupiny 19.
x=\frac{-\left(-9\right)±10}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 100.
x=\frac{9±10}{2}
Opakem -9 je 9.
x=\frac{19}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{9±10}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 9 do skupiny 10.
x=-\frac{1}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{9±10}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 10 od čísla 9.
x=\frac{19}{2} x=-\frac{1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}-9x-\frac{19}{4}=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}-9x-\frac{19}{4}-\left(-\frac{19}{4}\right)=-\left(-\frac{19}{4}\right)
Připočítejte \frac{19}{4} k oběma stranám rovnice.
x^{2}-9x=-\left(-\frac{19}{4}\right)
Odečtením čísla -\frac{19}{4} od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}-9x=\frac{19}{4}
Odečtěte číslo -\frac{19}{4} od čísla 0.
x^{2}-9x+\left(-\frac{9}{2}\right)^{2}=\frac{19}{4}+\left(-\frac{9}{2}\right)^{2}
Vydělte -9, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{9}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{9}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-9x+\frac{81}{4}=\frac{19+81}{4}
Umocněte zlomek -\frac{9}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-9x+\frac{81}{4}=25
Připočítejte \frac{19}{4} ke \frac{81}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{9}{2}\right)^{2}=25
Činitel x^{2}-9x+\frac{81}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{9}{2}\right)^{2}}=\sqrt{25}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{9}{2}=5 x-\frac{9}{2}=-5
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{19}{2} x=-\frac{1}{2}
Připočítejte \frac{9}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}