Vyřešte pro: x
x=1
x=2
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-3 ab=2
Rovnici vyřešíte tak, že rozložíte x^{2}-3x+2 podle vzorce: x^{2}+\left(a+b\right)x+ab=\left(x+a\right)\left(x+b\right). Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-2 b=-1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(x-2\right)\left(x-1\right)
Přepište rozložený výraz \left(x+a\right)\left(x+b\right) pomocí získaných hodnot.
x=2 x=1
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-2=0 a x-1=0.
a+b=-3 ab=1\times 2=2
Rovnici vyřešíte tak, že rozložíte levou stranu vytýkáním. Levou stranu je nutné nejdříve přepsat jako: x^{2}+ax+bx+2. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-2 b=-1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(x^{2}-2x\right)+\left(-x+2\right)
Zapište x^{2}-3x+2 jako: \left(x^{2}-2x\right)+\left(-x+2\right).
x\left(x-2\right)-\left(x-2\right)
Vytkněte x z první závorky a -1 z druhé závorky.
\left(x-2\right)\left(x-1\right)
Vytkněte společný člen x-2 s využitím distributivnosti.
x=2 x=1
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-2=0 a x-1=0.
x^{2}-3x+2=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{\left(-3\right)^{2}-4\times 2}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -3 za b a 2 za c.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-4\times 2}}{2}
Umocněte číslo -3 na druhou.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{9-8}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-3\right)±\sqrt{1}}{2}
Přidejte uživatele 9 do skupiny -8.
x=\frac{-\left(-3\right)±1}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 1.
x=\frac{3±1}{2}
Opakem -3 je 3.
x=\frac{4}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±1}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 3 do skupiny 1.
x=2
Vydělte číslo 4 číslem 2.
x=\frac{2}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{3±1}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 1 od čísla 3.
x=1
Vydělte číslo 2 číslem 2.
x=2 x=1
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}-3x+2=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}-3x+2-2=-2
Odečtěte hodnotu 2 od obou stran rovnice.
x^{2}-3x=-2
Odečtením čísla 2 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}-3x+\left(-\frac{3}{2}\right)^{2}=-2+\left(-\frac{3}{2}\right)^{2}
Koeficient (tj. -3) členu x vydělte číslem 2, abyste získali -\frac{3}{2}. K oběma stranám rovnice pak přičtěte druhou mocninu -\frac{3}{2}. V tomto kroku se z levé strany rovnice stane čtvercové číslo.
x^{2}-3x+\frac{9}{4}=-2+\frac{9}{4}
Umocněte zlomek -\frac{3}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-3x+\frac{9}{4}=\frac{1}{4}
Přidejte uživatele -2 do skupiny \frac{9}{4}.
\left(x-\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{1}{4}
Rozložte rovnici x^{2}-3x+\frac{9}{4}. Když rovnice x^{2}+bx+c představuje čtvercové číslo, obecně se vždy dá rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{3}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{1}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{3}{2}=\frac{1}{2} x-\frac{3}{2}=-\frac{1}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=2 x=1
Připočítejte \frac{3}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}