Vyřešte pro: x
x=\frac{3\sqrt{37}}{37}+1\approx 1,493196962
x=-\frac{3\sqrt{37}}{37}+1\approx 0,506803038
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}-2x+\frac{28}{37}=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4\times \frac{28}{37}}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -2 za b a \frac{28}{37} za c.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4\times \frac{28}{37}}}{2}
Umocněte číslo -2 na druhou.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-\frac{112}{37}}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem \frac{28}{37}.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\frac{36}{37}}}{2}
Přidejte uživatele 4 do skupiny -\frac{112}{37}.
x=\frac{-\left(-2\right)±\frac{6\sqrt{37}}{37}}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla \frac{36}{37}.
x=\frac{2±\frac{6\sqrt{37}}{37}}{2}
Opakem -2 je 2.
x=\frac{\frac{6\sqrt{37}}{37}+2}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±\frac{6\sqrt{37}}{37}}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 2 do skupiny \frac{6\sqrt{37}}{37}.
x=\frac{3\sqrt{37}}{37}+1
Vydělte číslo 2+\frac{6\sqrt{37}}{37} číslem 2.
x=\frac{-\frac{6\sqrt{37}}{37}+2}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±\frac{6\sqrt{37}}{37}}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo \frac{6\sqrt{37}}{37} od čísla 2.
x=-\frac{3\sqrt{37}}{37}+1
Vydělte číslo 2-\frac{6\sqrt{37}}{37} číslem 2.
x=\frac{3\sqrt{37}}{37}+1 x=-\frac{3\sqrt{37}}{37}+1
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}-2x+\frac{28}{37}=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}-2x+\frac{28}{37}-\frac{28}{37}=-\frac{28}{37}
Odečtěte hodnotu \frac{28}{37} od obou stran rovnice.
x^{2}-2x=-\frac{28}{37}
Odečtením čísla \frac{28}{37} od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}-2x+1=-\frac{28}{37}+1
Vydělte -2, koeficient x termínu 2 k získání -1. Potom přidejte čtvereček -1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-2x+1=\frac{9}{37}
Přidejte uživatele -\frac{28}{37} do skupiny 1.
\left(x-1\right)^{2}=\frac{9}{37}
Činitel x^{2}-2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-1\right)^{2}}=\sqrt{\frac{9}{37}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-1=\frac{3\sqrt{37}}{37} x-1=-\frac{3\sqrt{37}}{37}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3\sqrt{37}}{37}+1 x=-\frac{3\sqrt{37}}{37}+1
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}