Vyřešte pro: x
x = \frac{3 \sqrt{89} - 1}{2} \approx 13,650971698
x=\frac{-3\sqrt{89}-1}{2}\approx -14,650971698
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x^{2}+x-200=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\left(-200\right)}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, 1 za b a -200 za c.
x=\frac{-1±\sqrt{1-4\left(-200\right)}}{2}
Umocněte číslo 1 na druhou.
x=\frac{-1±\sqrt{1+800}}{2}
Vynásobte číslo -4 číslem -200.
x=\frac{-1±\sqrt{801}}{2}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 800.
x=\frac{-1±3\sqrt{89}}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 801.
x=\frac{3\sqrt{89}-1}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±3\sqrt{89}}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny 3\sqrt{89}.
x=\frac{-3\sqrt{89}-1}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±3\sqrt{89}}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3\sqrt{89} od čísla -1.
x=\frac{3\sqrt{89}-1}{2} x=\frac{-3\sqrt{89}-1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
x^{2}+x-200=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}+x-200-\left(-200\right)=-\left(-200\right)
Připočítejte 200 k oběma stranám rovnice.
x^{2}+x=-\left(-200\right)
Odečtením čísla -200 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
x^{2}+x=200
Odečtěte číslo -200 od čísla 0.
x^{2}+x+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}=200+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte 1, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+x+\frac{1}{4}=200+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek \frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+x+\frac{1}{4}=\frac{801}{4}
Přidejte uživatele 200 do skupiny \frac{1}{4}.
\left(x+\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{801}{4}
Činitel x^{2}+x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{801}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{2}=\frac{3\sqrt{89}}{2} x+\frac{1}{2}=-\frac{3\sqrt{89}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3\sqrt{89}-1}{2} x=\frac{-3\sqrt{89}-1}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}