Vyřešte pro: q
q=-1
q=-2
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\left(\sqrt{q+2}+1\right)^{2}=\left(\sqrt{3q+7}\right)^{2}
Umocněte obě strany rovnice na druhou.
\left(\sqrt{q+2}\right)^{2}+2\sqrt{q+2}+1=\left(\sqrt{3q+7}\right)^{2}
Rozviňte výraz \left(\sqrt{q+2}+1\right)^{2} podle binomické věty \left(a+b\right)^{2}=a^{2}+2ab+b^{2}.
q+2+2\sqrt{q+2}+1=\left(\sqrt{3q+7}\right)^{2}
Výpočtem \sqrt{q+2} na 2 získáte q+2.
q+3+2\sqrt{q+2}=\left(\sqrt{3q+7}\right)^{2}
Sečtením 2 a 1 získáte 3.
q+3+2\sqrt{q+2}=3q+7
Výpočtem \sqrt{3q+7} na 2 získáte 3q+7.
2\sqrt{q+2}=3q+7-\left(q+3\right)
Odečtěte hodnotu q+3 od obou stran rovnice.
2\sqrt{q+2}=3q+7-q-3
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k q+3, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
2\sqrt{q+2}=2q+7-3
Sloučením 3q a -q získáte 2q.
2\sqrt{q+2}=2q+4
Odečtěte 3 od 7 a dostanete 4.
\left(2\sqrt{q+2}\right)^{2}=\left(2q+4\right)^{2}
Umocněte obě strany rovnice na druhou.
2^{2}\left(\sqrt{q+2}\right)^{2}=\left(2q+4\right)^{2}
Roznásobte \left(2\sqrt{q+2}\right)^{2}.
4\left(\sqrt{q+2}\right)^{2}=\left(2q+4\right)^{2}
Výpočtem 2 na 2 získáte 4.
4\left(q+2\right)=\left(2q+4\right)^{2}
Výpočtem \sqrt{q+2} na 2 získáte q+2.
4q+8=\left(2q+4\right)^{2}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 4 číslem q+2.
4q+8=4q^{2}+16q+16
Rozviňte výraz \left(2q+4\right)^{2} podle binomické věty \left(a+b\right)^{2}=a^{2}+2ab+b^{2}.
4q+8-4q^{2}=16q+16
Odečtěte 4q^{2} od obou stran.
4q+8-4q^{2}-16q=16
Odečtěte 16q od obou stran.
-12q+8-4q^{2}=16
Sloučením 4q a -16q získáte -12q.
-12q+8-4q^{2}-16=0
Odečtěte 16 od obou stran.
-12q-8-4q^{2}=0
Odečtěte 16 od 8 a dostanete -8.
-3q-2-q^{2}=0
Vydělte obě strany hodnotou 4.
-q^{2}-3q-2=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-3 ab=-\left(-2\right)=2
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -q^{2}+aq+bq-2. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-1 b=-2
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(-q^{2}-q\right)+\left(-2q-2\right)
Zapište -q^{2}-3q-2 jako: \left(-q^{2}-q\right)+\left(-2q-2\right).
q\left(-q-1\right)+2\left(-q-1\right)
Koeficient q v prvním a 2 ve druhé skupině.
\left(-q-1\right)\left(q+2\right)
Vytkněte společný člen -q-1 s využitím distributivnosti.
q=-1 q=-2
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte -q-1=0 a q+2=0.
\sqrt{-1+2}+1=\sqrt{3\left(-1\right)+7}
Dosaďte -1 za q v rovnici \sqrt{q+2}+1=\sqrt{3q+7}.
2=2
Proveďte zjednodušení. Hodnota q=-1 splňuje požadavky rovnice.
\sqrt{-2+2}+1=\sqrt{3\left(-2\right)+7}
Dosaďte -2 za q v rovnici \sqrt{q+2}+1=\sqrt{3q+7}.
1=1
Proveďte zjednodušení. Hodnota q=-2 splňuje požadavky rovnice.
q=-1 q=-2
Seznam všech řešení rovnice \sqrt{q+2}+1=\sqrt{3q+7}.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}