Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{481} - 1}{6} \approx 3,4886187
x=\frac{-\sqrt{481}-1}{6}\approx -3,821952033
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{x}{4}+\frac{9}{4}xx-\frac{\frac{3}{4}x}{\frac{1}{6}}x+30=x
Vydělte číslo \frac{3}{4}x číslem \frac{1}{3} a dostanete \frac{9}{4}x.
\frac{x}{4}+\frac{9}{4}x^{2}-\frac{\frac{3}{4}x}{\frac{1}{6}}x+30=x
Vynásobením x a x získáte x^{2}.
\frac{x}{4}+\frac{9}{4}x^{2}-\frac{9}{2}xx+30=x
Vydělte číslo \frac{3}{4}x číslem \frac{1}{6} a dostanete \frac{9}{2}x.
\frac{x}{4}+\frac{9}{4}x^{2}-\frac{9}{2}x^{2}+30=x
Vynásobením x a x získáte x^{2}.
\frac{x}{4}-\frac{9}{4}x^{2}+30=x
Sloučením \frac{9}{4}x^{2} a -\frac{9}{2}x^{2} získáte -\frac{9}{4}x^{2}.
\frac{x}{4}-\frac{9}{4}x^{2}+30-x=0
Odečtěte x od obou stran.
-\frac{3}{4}x-\frac{9}{4}x^{2}+30=0
Sloučením \frac{x}{4} a -x získáte -\frac{3}{4}x.
-\frac{9}{4}x^{2}-\frac{3}{4}x+30=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-\frac{3}{4}\right)±\sqrt{\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}-4\left(-\frac{9}{4}\right)\times 30}}{2\left(-\frac{9}{4}\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -\frac{9}{4} za a, -\frac{3}{4} za b a 30 za c.
x=\frac{-\left(-\frac{3}{4}\right)±\sqrt{\frac{9}{16}-4\left(-\frac{9}{4}\right)\times 30}}{2\left(-\frac{9}{4}\right)}
Umocněte zlomek -\frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x=\frac{-\left(-\frac{3}{4}\right)±\sqrt{\frac{9}{16}+9\times 30}}{2\left(-\frac{9}{4}\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -\frac{9}{4}.
x=\frac{-\left(-\frac{3}{4}\right)±\sqrt{\frac{9}{16}+270}}{2\left(-\frac{9}{4}\right)}
Vynásobte číslo 9 číslem 30.
x=\frac{-\left(-\frac{3}{4}\right)±\sqrt{\frac{4329}{16}}}{2\left(-\frac{9}{4}\right)}
Přidejte uživatele \frac{9}{16} do skupiny 270.
x=\frac{-\left(-\frac{3}{4}\right)±\frac{3\sqrt{481}}{4}}{2\left(-\frac{9}{4}\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla \frac{4329}{16}.
x=\frac{\frac{3}{4}±\frac{3\sqrt{481}}{4}}{2\left(-\frac{9}{4}\right)}
Opakem -\frac{3}{4} je \frac{3}{4}.
x=\frac{\frac{3}{4}±\frac{3\sqrt{481}}{4}}{-\frac{9}{2}}
Vynásobte číslo 2 číslem -\frac{9}{4}.
x=\frac{3\sqrt{481}+3}{-\frac{9}{2}\times 4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{\frac{3}{4}±\frac{3\sqrt{481}}{4}}{-\frac{9}{2}}, když ± je plus. Přidejte uživatele \frac{3}{4} do skupiny \frac{3\sqrt{481}}{4}.
x=\frac{-\sqrt{481}-1}{6}
Vydělte číslo \frac{3+3\sqrt{481}}{4} zlomkem -\frac{9}{2} tak, že číslo \frac{3+3\sqrt{481}}{4} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku -\frac{9}{2}.
x=\frac{3-3\sqrt{481}}{-\frac{9}{2}\times 4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{\frac{3}{4}±\frac{3\sqrt{481}}{4}}{-\frac{9}{2}}, když ± je minus. Odečtěte číslo \frac{3\sqrt{481}}{4} od čísla \frac{3}{4}.
x=\frac{\sqrt{481}-1}{6}
Vydělte číslo \frac{3-3\sqrt{481}}{4} zlomkem -\frac{9}{2} tak, že číslo \frac{3-3\sqrt{481}}{4} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku -\frac{9}{2}.
x=\frac{-\sqrt{481}-1}{6} x=\frac{\sqrt{481}-1}{6}
Rovnice je teď vyřešená.
\frac{x}{4}+\frac{9}{4}xx-\frac{\frac{3}{4}x}{\frac{1}{6}}x+30=x
Vydělte číslo \frac{3}{4}x číslem \frac{1}{3} a dostanete \frac{9}{4}x.
\frac{x}{4}+\frac{9}{4}x^{2}-\frac{\frac{3}{4}x}{\frac{1}{6}}x+30=x
Vynásobením x a x získáte x^{2}.
\frac{x}{4}+\frac{9}{4}x^{2}-\frac{9}{2}xx+30=x
Vydělte číslo \frac{3}{4}x číslem \frac{1}{6} a dostanete \frac{9}{2}x.
\frac{x}{4}+\frac{9}{4}x^{2}-\frac{9}{2}x^{2}+30=x
Vynásobením x a x získáte x^{2}.
\frac{x}{4}-\frac{9}{4}x^{2}+30=x
Sloučením \frac{9}{4}x^{2} a -\frac{9}{2}x^{2} získáte -\frac{9}{4}x^{2}.
\frac{x}{4}-\frac{9}{4}x^{2}+30-x=0
Odečtěte x od obou stran.
-\frac{3}{4}x-\frac{9}{4}x^{2}+30=0
Sloučením \frac{x}{4} a -x získáte -\frac{3}{4}x.
-\frac{3}{4}x-\frac{9}{4}x^{2}=-30
Odečtěte 30 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
-\frac{9}{4}x^{2}-\frac{3}{4}x=-30
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-\frac{9}{4}x^{2}-\frac{3}{4}x}{-\frac{9}{4}}=-\frac{30}{-\frac{9}{4}}
Vydělte obě strany rovnice hodnotou -\frac{9}{4}, což je totéž jako vynásobení obou stran převráceným zlomkem.
x^{2}+\left(-\frac{\frac{3}{4}}{-\frac{9}{4}}\right)x=-\frac{30}{-\frac{9}{4}}
Dělení číslem -\frac{9}{4} ruší násobení číslem -\frac{9}{4}.
x^{2}+\frac{1}{3}x=-\frac{30}{-\frac{9}{4}}
Vydělte číslo -\frac{3}{4} zlomkem -\frac{9}{4} tak, že číslo -\frac{3}{4} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku -\frac{9}{4}.
x^{2}+\frac{1}{3}x=\frac{40}{3}
Vydělte číslo -30 zlomkem -\frac{9}{4} tak, že číslo -30 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku -\frac{9}{4}.
x^{2}+\frac{1}{3}x+\left(\frac{1}{6}\right)^{2}=\frac{40}{3}+\left(\frac{1}{6}\right)^{2}
Vydělte \frac{1}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{6}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{6} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{1}{3}x+\frac{1}{36}=\frac{40}{3}+\frac{1}{36}
Umocněte zlomek \frac{1}{6} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{1}{3}x+\frac{1}{36}=\frac{481}{36}
Připočítejte \frac{40}{3} ke \frac{1}{36} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{6}\right)^{2}=\frac{481}{36}
Činitel x^{2}+\frac{1}{3}x+\frac{1}{36}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{6}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{481}{36}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{6}=\frac{\sqrt{481}}{6} x+\frac{1}{6}=-\frac{\sqrt{481}}{6}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{481}-1}{6} x=\frac{-\sqrt{481}-1}{6}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{6} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}