Vyhodnotit
-3
Rozložit
-3
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{3\sqrt{\frac{6+2}{3}}}{\frac{1}{2}}\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Vynásobením 2 a 3 získáte 6.
\frac{3\sqrt{\frac{8}{3}}}{\frac{1}{2}}\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Sečtením 6 a 2 získáte 8.
\frac{3\times \frac{\sqrt{8}}{\sqrt{3}}}{\frac{1}{2}}\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Odpište druhou odmocninu divize \sqrt{\frac{8}{3}} jako divizi čtvercových kořenových složek \frac{\sqrt{8}}{\sqrt{3}}.
\frac{3\times \frac{2\sqrt{2}}{\sqrt{3}}}{\frac{1}{2}}\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Rozložte 8=2^{2}\times 2 na součin. Odpište druhou odmocninu produktu \sqrt{2^{2}\times 2} jako součin čtvercových kořenových složek \sqrt{2^{2}}\sqrt{2}. Vypočítejte druhou odmocninu čísla 2^{2}.
\frac{3\times \frac{2\sqrt{2}\sqrt{3}}{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}}{\frac{1}{2}}\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Převeďte jmenovatele \frac{2\sqrt{2}}{\sqrt{3}} vynásobením čitatele a jmenovatele \sqrt{3}.
\frac{3\times \frac{2\sqrt{2}\sqrt{3}}{3}}{\frac{1}{2}}\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Mocnina hodnoty \sqrt{3} je 3.
\frac{3\times \frac{2\sqrt{6}}{3}}{\frac{1}{2}}\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Chcete-li vynásobit \sqrt{2} a \sqrt{3}, vynásobte čísla v druhé odmocnině.
\frac{2\sqrt{6}}{\frac{1}{2}}\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Vykraťte 3 a 3.
2\sqrt{6}\times 2\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Vydělte číslo 2\sqrt{6} zlomkem \frac{1}{2} tak, že číslo 2\sqrt{6} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{1}{2}.
4\sqrt{6}\sqrt{\frac{2}{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Vynásobením 2 a 2 získáte 4.
4\sqrt{6}\times \frac{\sqrt{2}}{\sqrt{5}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Odpište druhou odmocninu divize \sqrt{\frac{2}{5}} jako divizi čtvercových kořenových složek \frac{\sqrt{2}}{\sqrt{5}}.
4\sqrt{6}\times \frac{\sqrt{2}\sqrt{5}}{\left(\sqrt{5}\right)^{2}}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Převeďte jmenovatele \frac{\sqrt{2}}{\sqrt{5}} vynásobením čitatele a jmenovatele \sqrt{5}.
4\sqrt{6}\times \frac{\sqrt{2}\sqrt{5}}{5}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Mocnina hodnoty \sqrt{5} je 5.
4\sqrt{6}\times \frac{\sqrt{10}}{5}\left(-\frac{1}{8}\right)\sqrt{15}
Chcete-li vynásobit \sqrt{2} a \sqrt{5}, vynásobte čísla v druhé odmocnině.
\frac{4\left(-1\right)}{8}\sqrt{6}\times \frac{\sqrt{10}}{5}\sqrt{15}
Vyjádřete 4\left(-\frac{1}{8}\right) jako jeden zlomek.
\frac{-4}{8}\sqrt{6}\times \frac{\sqrt{10}}{5}\sqrt{15}
Vynásobením 4 a -1 získáte -4.
-\frac{1}{2}\sqrt{6}\times \frac{\sqrt{10}}{5}\sqrt{15}
Vykraťte zlomek \frac{-4}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
\frac{-\sqrt{10}}{2\times 5}\sqrt{6}\sqrt{15}
Vynásobte zlomek -\frac{1}{2} zlomkem \frac{\sqrt{10}}{5} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{-\sqrt{10}\sqrt{15}}{2\times 5}\sqrt{6}
Vyjádřete \frac{-\sqrt{10}}{2\times 5}\sqrt{15} jako jeden zlomek.
\frac{-\sqrt{150}}{2\times 5}\sqrt{6}
Chcete-li vynásobit \sqrt{10} a \sqrt{15}, vynásobte čísla v druhé odmocnině.
\frac{-\sqrt{150}}{10}\sqrt{6}
Vynásobením 2 a 5 získáte 10.
\frac{-5\sqrt{6}}{10}\sqrt{6}
Rozložte 150=5^{2}\times 6 na součin. Odpište druhou odmocninu produktu \sqrt{5^{2}\times 6} jako součin čtvercových kořenových složek \sqrt{5^{2}}\sqrt{6}. Vypočítejte druhou odmocninu čísla 5^{2}.
-\frac{1}{2}\sqrt{6}\sqrt{6}
Vydělte číslo -5\sqrt{6} číslem 10 a dostanete -\frac{1}{2}\sqrt{6}.
-\frac{1}{2}\times 6
Vynásobením \sqrt{6} a \sqrt{6} získáte 6.
\frac{-6}{2}
Vyjádřete -\frac{1}{2}\times 6 jako jeden zlomek.
-3
Vydělte číslo -6 číslem 2 a dostanete -3.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}