Vyřešte pro: x
x=1
x=0
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2\times 3=2x+6+\left(x-3\right)x
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -3,3, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 2\left(x-3\right)\left(x+3\right), nejmenším společným násobkem čísel x^{2}-9,x-3,2x+6.
6=2x+6+\left(x-3\right)x
Vynásobením 2 a 3 získáte 6.
6=2x+6+x^{2}-3x
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-3 číslem x.
6=-x+6+x^{2}
Sloučením 2x a -3x získáte -x.
-x+6+x^{2}=6
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
-x+6+x^{2}-6=0
Odečtěte 6 od obou stran.
-x+x^{2}=0
Odečtěte 6 od 6 a dostanete 0.
x\left(-1+x\right)=0
Vytkněte x před závorku.
x=0 x=1
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x=0 a -1+x=0.
2\times 3=2x+6+\left(x-3\right)x
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -3,3, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 2\left(x-3\right)\left(x+3\right), nejmenším společným násobkem čísel x^{2}-9,x-3,2x+6.
6=2x+6+\left(x-3\right)x
Vynásobením 2 a 3 získáte 6.
6=2x+6+x^{2}-3x
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-3 číslem x.
6=-x+6+x^{2}
Sloučením 2x a -3x získáte -x.
-x+6+x^{2}=6
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
-x+6+x^{2}-6=0
Odečtěte 6 od obou stran.
-x+x^{2}=0
Odečtěte 6 od 6 a dostanete 0.
x^{2}-x=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -1 za b a 0 za c.
x=\frac{-\left(-1\right)±1}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 1.
x=\frac{1±1}{2}
Opakem -1 je 1.
x=\frac{2}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±1}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny 1.
x=1
Vydělte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{0}{2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±1}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 1 od čísla 1.
x=0
Vydělte číslo 0 číslem 2.
x=1 x=0
Rovnice je teď vyřešená.
2\times 3=2x+6+\left(x-3\right)x
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -3,3, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 2\left(x-3\right)\left(x+3\right), nejmenším společným násobkem čísel x^{2}-9,x-3,2x+6.
6=2x+6+\left(x-3\right)x
Vynásobením 2 a 3 získáte 6.
6=2x+6+x^{2}-3x
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-3 číslem x.
6=-x+6+x^{2}
Sloučením 2x a -3x získáte -x.
-x+6+x^{2}=6
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
-x+6+x^{2}-6=0
Odečtěte 6 od obou stran.
-x+x^{2}=0
Odečtěte 6 od 6 a dostanete 0.
x^{2}-x=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
x^{2}-x+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{1}{4}
Činitel x^{2}-x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{1}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{2}=\frac{1}{2} x-\frac{1}{2}=-\frac{1}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=1 x=0
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}