Vyřešte pro: x
x=-\frac{1}{2}=-0,5
x=-3
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2-2x\left(x+1\right)=5\left(x+1\right)
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě -1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou x+1.
2-2x^{2}-2x=5\left(x+1\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -2x číslem x+1.
2-2x^{2}-2x=5x+5
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 5 číslem x+1.
2-2x^{2}-2x-5x=5
Odečtěte 5x od obou stran.
2-2x^{2}-7x=5
Sloučením -2x a -5x získáte -7x.
2-2x^{2}-7x-5=0
Odečtěte 5 od obou stran.
-3-2x^{2}-7x=0
Odečtěte 5 od 2 a dostanete -3.
-2x^{2}-7x-3=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{\left(-7\right)^{2}-4\left(-2\right)\left(-3\right)}}{2\left(-2\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -2 za a, -7 za b a -3 za c.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-4\left(-2\right)\left(-3\right)}}{2\left(-2\right)}
Umocněte číslo -7 na druhou.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49+8\left(-3\right)}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-24}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo 8 číslem -3.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{25}}{2\left(-2\right)}
Přidejte uživatele 49 do skupiny -24.
x=\frac{-\left(-7\right)±5}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 25.
x=\frac{7±5}{2\left(-2\right)}
Opakem -7 je 7.
x=\frac{7±5}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
x=\frac{12}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±5}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 7 do skupiny 5.
x=-3
Vydělte číslo 12 číslem -4.
x=\frac{2}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±5}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 5 od čísla 7.
x=-\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{2}{-4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=-3 x=-\frac{1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
2-2x\left(x+1\right)=5\left(x+1\right)
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě -1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou x+1.
2-2x^{2}-2x=5\left(x+1\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -2x číslem x+1.
2-2x^{2}-2x=5x+5
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 5 číslem x+1.
2-2x^{2}-2x-5x=5
Odečtěte 5x od obou stran.
2-2x^{2}-7x=5
Sloučením -2x a -5x získáte -7x.
-2x^{2}-7x=5-2
Odečtěte 2 od obou stran.
-2x^{2}-7x=3
Odečtěte 2 od 5 a dostanete 3.
\frac{-2x^{2}-7x}{-2}=\frac{3}{-2}
Vydělte obě strany hodnotou -2.
x^{2}+\left(-\frac{7}{-2}\right)x=\frac{3}{-2}
Dělení číslem -2 ruší násobení číslem -2.
x^{2}+\frac{7}{2}x=\frac{3}{-2}
Vydělte číslo -7 číslem -2.
x^{2}+\frac{7}{2}x=-\frac{3}{2}
Vydělte číslo 3 číslem -2.
x^{2}+\frac{7}{2}x+\left(\frac{7}{4}\right)^{2}=-\frac{3}{2}+\left(\frac{7}{4}\right)^{2}
Vydělte \frac{7}{2}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{7}{4}. Potom přidejte čtvereček \frac{7}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{7}{2}x+\frac{49}{16}=-\frac{3}{2}+\frac{49}{16}
Umocněte zlomek \frac{7}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{7}{2}x+\frac{49}{16}=\frac{25}{16}
Připočítejte -\frac{3}{2} ke \frac{49}{16} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{7}{4}\right)^{2}=\frac{25}{16}
Činitel x^{2}+\frac{7}{2}x+\frac{49}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{7}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{25}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{7}{4}=\frac{5}{4} x+\frac{7}{4}=-\frac{5}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=-\frac{1}{2} x=-3
Odečtěte hodnotu \frac{7}{4} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}