Vyhodnotit
\frac{\sqrt{3}+2\sqrt{6}}{7}\approx 0,947290042
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{\frac{\sqrt{3}}{2}}{\sqrt{1+\frac{\cot(60)}{0+\tan(30)}}-\sin(30)}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \cos(30).
\frac{\frac{\sqrt{3}}{2}}{\sqrt{1+\frac{\frac{\sqrt{3}}{3}}{0+\tan(30)}}-\sin(30)}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \cot(60).
\frac{\frac{\sqrt{3}}{2}}{\sqrt{1+\frac{\frac{\sqrt{3}}{3}}{0+\frac{\sqrt{3}}{3}}}-\sin(30)}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \tan(30).
\frac{\frac{\sqrt{3}}{2}}{\sqrt{1+\frac{\frac{\sqrt{3}}{3}}{\frac{\sqrt{3}}{3}}}-\sin(30)}
Po přičtení hodnoty nula dostaneme původní hodnotu.
\frac{\frac{\sqrt{3}}{2}}{\sqrt{1+\frac{\sqrt{3}\times 3}{3\sqrt{3}}}-\sin(30)}
Vydělte číslo \frac{\sqrt{3}}{3} zlomkem \frac{\sqrt{3}}{3} tak, že číslo \frac{\sqrt{3}}{3} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{\sqrt{3}}{3}.
\frac{\frac{\sqrt{3}}{2}}{\sqrt{1+1}-\sin(30)}
Vykraťte 3\sqrt{3} v čitateli a jmenovateli.
\frac{\frac{\sqrt{3}}{2}}{\sqrt{2}-\sin(30)}
Sečtením 1 a 1 získáte 2.
\frac{\frac{\sqrt{3}}{2}}{\sqrt{2}-\frac{1}{2}}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \sin(30).
\frac{\sqrt{3}}{2\left(\sqrt{2}-\frac{1}{2}\right)}
Vyjádřete \frac{\frac{\sqrt{3}}{2}}{\sqrt{2}-\frac{1}{2}} jako jeden zlomek.
\frac{\sqrt{3}}{2\sqrt{2}-1}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 2 číslem \sqrt{2}-\frac{1}{2}.
\frac{\sqrt{3}\left(2\sqrt{2}+1\right)}{\left(2\sqrt{2}-1\right)\left(2\sqrt{2}+1\right)}
Převeďte jmenovatele \frac{\sqrt{3}}{2\sqrt{2}-1} vynásobením čitatele a jmenovatele 2\sqrt{2}+1.
\frac{\sqrt{3}\left(2\sqrt{2}+1\right)}{\left(2\sqrt{2}\right)^{2}-1^{2}}
Zvažte \left(2\sqrt{2}-1\right)\left(2\sqrt{2}+1\right). Násobení je možné převést na rozdíl druhých mocnin pomocí tohoto pravidla: \left(a-b\right)\left(a+b\right)=a^{2}-b^{2}.
\frac{\sqrt{3}\left(2\sqrt{2}+1\right)}{2^{2}\left(\sqrt{2}\right)^{2}-1^{2}}
Roznásobte \left(2\sqrt{2}\right)^{2}.
\frac{\sqrt{3}\left(2\sqrt{2}+1\right)}{4\left(\sqrt{2}\right)^{2}-1^{2}}
Výpočtem 2 na 2 získáte 4.
\frac{\sqrt{3}\left(2\sqrt{2}+1\right)}{4\times 2-1^{2}}
Mocnina hodnoty \sqrt{2} je 2.
\frac{\sqrt{3}\left(2\sqrt{2}+1\right)}{8-1^{2}}
Vynásobením 4 a 2 získáte 8.
\frac{\sqrt{3}\left(2\sqrt{2}+1\right)}{8-1}
Výpočtem 1 na 2 získáte 1.
\frac{\sqrt{3}\left(2\sqrt{2}+1\right)}{7}
Odečtěte 1 od 8 a dostanete 7.
\frac{2\sqrt{3}\sqrt{2}+\sqrt{3}}{7}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo \sqrt{3} číslem 2\sqrt{2}+1.
\frac{2\sqrt{6}+\sqrt{3}}{7}
Chcete-li vynásobit \sqrt{3} a \sqrt{2}, vynásobte čísla v druhé odmocnině.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}