Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{337} + 1}{6} \approx 3,226259958
x=\frac{1-\sqrt{337}}{6}\approx -2,892926625
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\left(x+1\right)\times 3x-4\left(5-x\right)=8\left(x+1\right)
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě -1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 4\left(x+1\right), nejmenším společným násobkem čísel 4,x+1.
\left(3x+3\right)x-4\left(5-x\right)=8\left(x+1\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x+1 číslem 3.
3x^{2}+3x-4\left(5-x\right)=8\left(x+1\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3x+3 číslem x.
3x^{2}+3x-20+4x=8\left(x+1\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -4 číslem 5-x.
3x^{2}+7x-20=8\left(x+1\right)
Sloučením 3x a 4x získáte 7x.
3x^{2}+7x-20=8x+8
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 8 číslem x+1.
3x^{2}+7x-20-8x=8
Odečtěte 8x od obou stran.
3x^{2}-x-20=8
Sloučením 7x a -8x získáte -x.
3x^{2}-x-20-8=0
Odečtěte 8 od obou stran.
3x^{2}-x-28=0
Odečtěte 8 od -20 a dostanete -28.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4\times 3\left(-28\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, -1 za b a -28 za c.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-12\left(-28\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+336}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -28.
x=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{337}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 336.
x=\frac{1±\sqrt{337}}{2\times 3}
Opakem -1 je 1.
x=\frac{1±\sqrt{337}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{\sqrt{337}+1}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±\sqrt{337}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny \sqrt{337}.
x=\frac{1-\sqrt{337}}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{1±\sqrt{337}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{337} od čísla 1.
x=\frac{\sqrt{337}+1}{6} x=\frac{1-\sqrt{337}}{6}
Rovnice je teď vyřešená.
\left(x+1\right)\times 3x-4\left(5-x\right)=8\left(x+1\right)
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě -1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 4\left(x+1\right), nejmenším společným násobkem čísel 4,x+1.
\left(3x+3\right)x-4\left(5-x\right)=8\left(x+1\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x+1 číslem 3.
3x^{2}+3x-4\left(5-x\right)=8\left(x+1\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 3x+3 číslem x.
3x^{2}+3x-20+4x=8\left(x+1\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -4 číslem 5-x.
3x^{2}+7x-20=8\left(x+1\right)
Sloučením 3x a 4x získáte 7x.
3x^{2}+7x-20=8x+8
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 8 číslem x+1.
3x^{2}+7x-20-8x=8
Odečtěte 8x od obou stran.
3x^{2}-x-20=8
Sloučením 7x a -8x získáte -x.
3x^{2}-x=8+20
Přidat 20 na obě strany.
3x^{2}-x=28
Sečtením 8 a 20 získáte 28.
\frac{3x^{2}-x}{3}=\frac{28}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}-\frac{1}{3}x=\frac{28}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}-\frac{1}{3}x+\left(-\frac{1}{6}\right)^{2}=\frac{28}{3}+\left(-\frac{1}{6}\right)^{2}
Vydělte -\frac{1}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{6}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{6} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{1}{3}x+\frac{1}{36}=\frac{28}{3}+\frac{1}{36}
Umocněte zlomek -\frac{1}{6} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{1}{3}x+\frac{1}{36}=\frac{337}{36}
Připočítejte \frac{28}{3} ke \frac{1}{36} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{6}\right)^{2}=\frac{337}{36}
Činitel x^{2}-\frac{1}{3}x+\frac{1}{36}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{6}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{337}{36}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{6}=\frac{\sqrt{337}}{6} x-\frac{1}{6}=-\frac{\sqrt{337}}{6}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{337}+1}{6} x=\frac{1-\sqrt{337}}{6}
Připočítejte \frac{1}{6} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}