Vyřešte pro: x
x=\sqrt{5}\approx 2,236067977
x=-\sqrt{5}\approx -2,236067977
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
6\times 3-\left(3x^{2}-3\right)=1+x^{2}
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -1,1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 6\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(x^{2}+1\right), nejmenším společným násobkem čísel x^{4}-1,2x^{2}+2,6-6x^{2}.
18-\left(3x^{2}-3\right)=1+x^{2}
Vynásobením 6 a 3 získáte 18.
18-3x^{2}+3=1+x^{2}
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k 3x^{2}-3, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
21-3x^{2}=1+x^{2}
Sečtením 18 a 3 získáte 21.
21-3x^{2}-x^{2}=1
Odečtěte x^{2} od obou stran.
21-4x^{2}=1
Sloučením -3x^{2} a -x^{2} získáte -4x^{2}.
-4x^{2}=1-21
Odečtěte 21 od obou stran.
-4x^{2}=-20
Odečtěte 21 od 1 a dostanete -20.
x^{2}=\frac{-20}{-4}
Vydělte obě strany hodnotou -4.
x^{2}=5
Vydělte číslo -20 číslem -4 a dostanete 5.
x=\sqrt{5} x=-\sqrt{5}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
6\times 3-\left(3x^{2}-3\right)=1+x^{2}
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -1,1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 6\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(x^{2}+1\right), nejmenším společným násobkem čísel x^{4}-1,2x^{2}+2,6-6x^{2}.
18-\left(3x^{2}-3\right)=1+x^{2}
Vynásobením 6 a 3 získáte 18.
18-3x^{2}+3=1+x^{2}
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k 3x^{2}-3, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
21-3x^{2}=1+x^{2}
Sečtením 18 a 3 získáte 21.
21-3x^{2}-1=x^{2}
Odečtěte 1 od obou stran.
20-3x^{2}=x^{2}
Odečtěte 1 od 21 a dostanete 20.
20-3x^{2}-x^{2}=0
Odečtěte x^{2} od obou stran.
20-4x^{2}=0
Sloučením -3x^{2} a -x^{2} získáte -4x^{2}.
-4x^{2}+20=0
Podobné kvadratické rovnice se členem x^{2} ale bez členu x se dají vyřešit pomocí vzorce kvadratické funkce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, když se zapíší ve standardním tvaru: ax^{2}+bx+c=0.
x=\frac{0±\sqrt{0^{2}-4\left(-4\right)\times 20}}{2\left(-4\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -4 za a, 0 za b a 20 za c.
x=\frac{0±\sqrt{-4\left(-4\right)\times 20}}{2\left(-4\right)}
Umocněte číslo 0 na druhou.
x=\frac{0±\sqrt{16\times 20}}{2\left(-4\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -4.
x=\frac{0±\sqrt{320}}{2\left(-4\right)}
Vynásobte číslo 16 číslem 20.
x=\frac{0±8\sqrt{5}}{2\left(-4\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 320.
x=\frac{0±8\sqrt{5}}{-8}
Vynásobte číslo 2 číslem -4.
x=-\sqrt{5}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{0±8\sqrt{5}}{-8}, když ± je plus.
x=\sqrt{5}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{0±8\sqrt{5}}{-8}, když ± je minus.
x=-\sqrt{5} x=\sqrt{5}
Rovnice je teď vyřešená.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}