Vyřešte pro: p
p = -\frac{4}{3} = -1\frac{1}{3} \approx -1,333333333
p=1
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3-\left(p-1\right)=3pp
Proměnná p se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou p.
3-\left(p-1\right)=3p^{2}
Vynásobením p a p získáte p^{2}.
3-p-\left(-1\right)=3p^{2}
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k p-1, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
3-p+1=3p^{2}
Opakem -1 je 1.
4-p=3p^{2}
Sečtením 3 a 1 získáte 4.
4-p-3p^{2}=0
Odečtěte 3p^{2} od obou stran.
-3p^{2}-p+4=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-1 ab=-3\times 4=-12
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -3p^{2}+ap+bp+4. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-12 2,-6 3,-4
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -12 produktu.
1-12=-11 2-6=-4 3-4=-1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=3 b=-4
Řešením je dvojice se součtem -1.
\left(-3p^{2}+3p\right)+\left(-4p+4\right)
Zapište -3p^{2}-p+4 jako: \left(-3p^{2}+3p\right)+\left(-4p+4\right).
3p\left(-p+1\right)+4\left(-p+1\right)
Koeficient 3p v prvním a 4 ve druhé skupině.
\left(-p+1\right)\left(3p+4\right)
Vytkněte společný člen -p+1 s využitím distributivnosti.
p=1 p=-\frac{4}{3}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte -p+1=0 a 3p+4=0.
3-\left(p-1\right)=3pp
Proměnná p se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou p.
3-\left(p-1\right)=3p^{2}
Vynásobením p a p získáte p^{2}.
3-p-\left(-1\right)=3p^{2}
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k p-1, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
3-p+1=3p^{2}
Opakem -1 je 1.
4-p=3p^{2}
Sečtením 3 a 1 získáte 4.
4-p-3p^{2}=0
Odečtěte 3p^{2} od obou stran.
-3p^{2}-p+4=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
p=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4\left(-3\right)\times 4}}{2\left(-3\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -3 za a, -1 za b a 4 za c.
p=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+12\times 4}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -3.
p=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+48}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo 12 číslem 4.
p=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{49}}{2\left(-3\right)}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 48.
p=\frac{-\left(-1\right)±7}{2\left(-3\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 49.
p=\frac{1±7}{2\left(-3\right)}
Opakem -1 je 1.
p=\frac{1±7}{-6}
Vynásobte číslo 2 číslem -3.
p=\frac{8}{-6}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{1±7}{-6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny 7.
p=-\frac{4}{3}
Vykraťte zlomek \frac{8}{-6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
p=-\frac{6}{-6}
Teď vyřešte rovnici p=\frac{1±7}{-6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 7 od čísla 1.
p=1
Vydělte číslo -6 číslem -6.
p=-\frac{4}{3} p=1
Rovnice je teď vyřešená.
3-\left(p-1\right)=3pp
Proměnná p se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou p.
3-\left(p-1\right)=3p^{2}
Vynásobením p a p získáte p^{2}.
3-p-\left(-1\right)=3p^{2}
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k p-1, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
3-p+1=3p^{2}
Opakem -1 je 1.
4-p=3p^{2}
Sečtením 3 a 1 získáte 4.
4-p-3p^{2}=0
Odečtěte 3p^{2} od obou stran.
-p-3p^{2}=-4
Odečtěte 4 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
-3p^{2}-p=-4
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-3p^{2}-p}{-3}=-\frac{4}{-3}
Vydělte obě strany hodnotou -3.
p^{2}+\left(-\frac{1}{-3}\right)p=-\frac{4}{-3}
Dělení číslem -3 ruší násobení číslem -3.
p^{2}+\frac{1}{3}p=-\frac{4}{-3}
Vydělte číslo -1 číslem -3.
p^{2}+\frac{1}{3}p=\frac{4}{3}
Vydělte číslo -4 číslem -3.
p^{2}+\frac{1}{3}p+\left(\frac{1}{6}\right)^{2}=\frac{4}{3}+\left(\frac{1}{6}\right)^{2}
Vydělte \frac{1}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{6}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{6} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
p^{2}+\frac{1}{3}p+\frac{1}{36}=\frac{4}{3}+\frac{1}{36}
Umocněte zlomek \frac{1}{6} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
p^{2}+\frac{1}{3}p+\frac{1}{36}=\frac{49}{36}
Připočítejte \frac{4}{3} ke \frac{1}{36} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(p+\frac{1}{6}\right)^{2}=\frac{49}{36}
Činitel p^{2}+\frac{1}{3}p+\frac{1}{36}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(p+\frac{1}{6}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{36}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
p+\frac{1}{6}=\frac{7}{6} p+\frac{1}{6}=-\frac{7}{6}
Proveďte zjednodušení.
p=1 p=-\frac{4}{3}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{6} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}