Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{10} + 1}{3} \approx 1,387425887
x=\frac{1-\sqrt{10}}{3}\approx -0,72075922
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x+1-\left(x-1\right)x+\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(-2\right)=0
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -1,1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem \left(x-1\right)\left(x+1\right), nejmenším společným násobkem čísel x-1,x+1.
x+1-\left(x^{2}-x\right)+\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(-2\right)=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-1 číslem x.
x+1-x^{2}+x+\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(-2\right)=0
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k x^{2}-x, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
2x+1-x^{2}+\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(-2\right)=0
Sloučením x a x získáte 2x.
2x+1-x^{2}+\left(x^{2}-1\right)\left(-2\right)=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-1 číslem x+1 a slučte stejné členy.
2x+1-x^{2}-2x^{2}+2=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x^{2}-1 číslem -2.
2x+1-3x^{2}+2=0
Sloučením -x^{2} a -2x^{2} získáte -3x^{2}.
2x+3-3x^{2}=0
Sečtením 1 a 2 získáte 3.
-3x^{2}+2x+3=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\left(-3\right)\times 3}}{2\left(-3\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -3 za a, 2 za b a 3 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\left(-3\right)\times 3}}{2\left(-3\right)}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4+12\times 3}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -3.
x=\frac{-2±\sqrt{4+36}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo 12 číslem 3.
x=\frac{-2±\sqrt{40}}{2\left(-3\right)}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 36.
x=\frac{-2±2\sqrt{10}}{2\left(-3\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 40.
x=\frac{-2±2\sqrt{10}}{-6}
Vynásobte číslo 2 číslem -3.
x=\frac{2\sqrt{10}-2}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{10}}{-6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 2\sqrt{10}.
x=\frac{1-\sqrt{10}}{3}
Vydělte číslo -2+2\sqrt{10} číslem -6.
x=\frac{-2\sqrt{10}-2}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{10}}{-6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{10} od čísla -2.
x=\frac{\sqrt{10}+1}{3}
Vydělte číslo -2-2\sqrt{10} číslem -6.
x=\frac{1-\sqrt{10}}{3} x=\frac{\sqrt{10}+1}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
x+1-\left(x-1\right)x+\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(-2\right)=0
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -1,1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem \left(x-1\right)\left(x+1\right), nejmenším společným násobkem čísel x-1,x+1.
x+1-\left(x^{2}-x\right)+\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(-2\right)=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-1 číslem x.
x+1-x^{2}+x+\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(-2\right)=0
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k x^{2}-x, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
2x+1-x^{2}+\left(x-1\right)\left(x+1\right)\left(-2\right)=0
Sloučením x a x získáte 2x.
2x+1-x^{2}+\left(x^{2}-1\right)\left(-2\right)=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x-1 číslem x+1 a slučte stejné členy.
2x+1-x^{2}-2x^{2}+2=0
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x^{2}-1 číslem -2.
2x+1-3x^{2}+2=0
Sloučením -x^{2} a -2x^{2} získáte -3x^{2}.
2x+3-3x^{2}=0
Sečtením 1 a 2 získáte 3.
2x-3x^{2}=-3
Odečtěte 3 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
-3x^{2}+2x=-3
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-3x^{2}+2x}{-3}=-\frac{3}{-3}
Vydělte obě strany hodnotou -3.
x^{2}+\frac{2}{-3}x=-\frac{3}{-3}
Dělení číslem -3 ruší násobení číslem -3.
x^{2}-\frac{2}{3}x=-\frac{3}{-3}
Vydělte číslo 2 číslem -3.
x^{2}-\frac{2}{3}x=1
Vydělte číslo -3 číslem -3.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}=1+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}
Vydělte -\frac{2}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{3}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=1+\frac{1}{9}
Umocněte zlomek -\frac{1}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{10}{9}
Přidejte uživatele 1 do skupiny \frac{1}{9}.
\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{10}{9}
Činitel x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{10}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{3}=\frac{\sqrt{10}}{3} x-\frac{1}{3}=-\frac{\sqrt{10}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{10}+1}{3} x=\frac{1-\sqrt{10}}{3}
Připočítejte \frac{1}{3} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}