Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{5} + 1}{2} \approx 1,618033989
x=\frac{1-\sqrt{5}}{2}\approx -0,618033989
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x-1+\left(x+1\right)\times 2=x^{2}+2x
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -1,1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem \left(x-1\right)\left(x+1\right), nejmenším společným násobkem čísel x+1,x-1,x^{2}-1.
x-1+2x+2=x^{2}+2x
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x+1 číslem 2.
3x-1+2=x^{2}+2x
Sloučením x a 2x získáte 3x.
3x+1=x^{2}+2x
Sečtením -1 a 2 získáte 1.
3x+1-x^{2}=2x
Odečtěte x^{2} od obou stran.
3x+1-x^{2}-2x=0
Odečtěte 2x od obou stran.
x+1-x^{2}=0
Sloučením 3x a -2x získáte x.
-x^{2}+x+1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\left(-1\right)}}{2\left(-1\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -1 za a, 1 za b a 1 za c.
x=\frac{-1±\sqrt{1-4\left(-1\right)}}{2\left(-1\right)}
Umocněte číslo 1 na druhou.
x=\frac{-1±\sqrt{1+4}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -1.
x=\frac{-1±\sqrt{5}}{2\left(-1\right)}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 4.
x=\frac{-1±\sqrt{5}}{-2}
Vynásobte číslo 2 číslem -1.
x=\frac{\sqrt{5}-1}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±\sqrt{5}}{-2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny \sqrt{5}.
x=\frac{1-\sqrt{5}}{2}
Vydělte číslo -1+\sqrt{5} číslem -2.
x=\frac{-\sqrt{5}-1}{-2}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-1±\sqrt{5}}{-2}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{5} od čísla -1.
x=\frac{\sqrt{5}+1}{2}
Vydělte číslo -1-\sqrt{5} číslem -2.
x=\frac{1-\sqrt{5}}{2} x=\frac{\sqrt{5}+1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
x-1+\left(x+1\right)\times 2=x^{2}+2x
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -1,1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem \left(x-1\right)\left(x+1\right), nejmenším společným násobkem čísel x+1,x-1,x^{2}-1.
x-1+2x+2=x^{2}+2x
S využitím distributivnosti vynásobte číslo x+1 číslem 2.
3x-1+2=x^{2}+2x
Sloučením x a 2x získáte 3x.
3x+1=x^{2}+2x
Sečtením -1 a 2 získáte 1.
3x+1-x^{2}=2x
Odečtěte x^{2} od obou stran.
3x+1-x^{2}-2x=0
Odečtěte 2x od obou stran.
x+1-x^{2}=0
Sloučením 3x a -2x získáte x.
x-x^{2}=-1
Odečtěte 1 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
-x^{2}+x=-1
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-x^{2}+x}{-1}=-\frac{1}{-1}
Vydělte obě strany hodnotou -1.
x^{2}+\frac{1}{-1}x=-\frac{1}{-1}
Dělení číslem -1 ruší násobení číslem -1.
x^{2}-x=-\frac{1}{-1}
Vydělte číslo 1 číslem -1.
x^{2}-x=1
Vydělte číslo -1 číslem -1.
x^{2}-x+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=1+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=1+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{5}{4}
Přidejte uživatele 1 do skupiny \frac{1}{4}.
\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{5}{4}
Činitel x^{2}-x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{5}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{5}}{2} x-\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{5}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{5}+1}{2} x=\frac{1-\sqrt{5}}{2}
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}