Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{109}-7}{6}\approx 0,573384418
x=\frac{-\sqrt{109}-7}{6}\approx -2,906717751
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-6-3x+3\left(x-2\right)\left(x+2\right)\left(-1\right)=3x+6-\left(5-x\right)
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -2,2, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 3\left(x-2\right)\left(x+2\right), nejmenším společným násobkem čísel 2-x,x-2,3x^{2}-12.
-6-3x-3\left(x-2\right)\left(x+2\right)=3x+6-\left(5-x\right)
Vynásobením 3 a -1 získáte -3.
-6-3x+\left(-3x+6\right)\left(x+2\right)=3x+6-\left(5-x\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -3 číslem x-2.
-6-3x-3x^{2}+12=3x+6-\left(5-x\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -3x+6 číslem x+2 a slučte stejné členy.
6-3x-3x^{2}=3x+6-\left(5-x\right)
Sečtením -6 a 12 získáte 6.
6-3x-3x^{2}=3x+6-5+x
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k 5-x, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
6-3x-3x^{2}=3x+1+x
Odečtěte 5 od 6 a dostanete 1.
6-3x-3x^{2}=4x+1
Sloučením 3x a x získáte 4x.
6-3x-3x^{2}-4x=1
Odečtěte 4x od obou stran.
6-7x-3x^{2}=1
Sloučením -3x a -4x získáte -7x.
6-7x-3x^{2}-1=0
Odečtěte 1 od obou stran.
5-7x-3x^{2}=0
Odečtěte 1 od 6 a dostanete 5.
-3x^{2}-7x+5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{\left(-7\right)^{2}-4\left(-3\right)\times 5}}{2\left(-3\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -3 za a, -7 za b a 5 za c.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49-4\left(-3\right)\times 5}}{2\left(-3\right)}
Umocněte číslo -7 na druhou.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49+12\times 5}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -3.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{49+60}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo 12 číslem 5.
x=\frac{-\left(-7\right)±\sqrt{109}}{2\left(-3\right)}
Přidejte uživatele 49 do skupiny 60.
x=\frac{7±\sqrt{109}}{2\left(-3\right)}
Opakem -7 je 7.
x=\frac{7±\sqrt{109}}{-6}
Vynásobte číslo 2 číslem -3.
x=\frac{\sqrt{109}+7}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±\sqrt{109}}{-6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 7 do skupiny \sqrt{109}.
x=\frac{-\sqrt{109}-7}{6}
Vydělte číslo 7+\sqrt{109} číslem -6.
x=\frac{7-\sqrt{109}}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{7±\sqrt{109}}{-6}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{109} od čísla 7.
x=\frac{\sqrt{109}-7}{6}
Vydělte číslo 7-\sqrt{109} číslem -6.
x=\frac{-\sqrt{109}-7}{6} x=\frac{\sqrt{109}-7}{6}
Rovnice je teď vyřešená.
-6-3x+3\left(x-2\right)\left(x+2\right)\left(-1\right)=3x+6-\left(5-x\right)
Proměnná x se nemůže rovnat žádné z těchto hodnot: -2,2, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 3\left(x-2\right)\left(x+2\right), nejmenším společným násobkem čísel 2-x,x-2,3x^{2}-12.
-6-3x-3\left(x-2\right)\left(x+2\right)=3x+6-\left(5-x\right)
Vynásobením 3 a -1 získáte -3.
-6-3x+\left(-3x+6\right)\left(x+2\right)=3x+6-\left(5-x\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -3 číslem x-2.
-6-3x-3x^{2}+12=3x+6-\left(5-x\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo -3x+6 číslem x+2 a slučte stejné členy.
6-3x-3x^{2}=3x+6-\left(5-x\right)
Sečtením -6 a 12 získáte 6.
6-3x-3x^{2}=3x+6-5+x
Pokud chcete najít opačnou hodnotu k 5-x, najděte opačnou hodnotu k jednotlivým členům.
6-3x-3x^{2}=3x+1+x
Odečtěte 5 od 6 a dostanete 1.
6-3x-3x^{2}=4x+1
Sloučením 3x a x získáte 4x.
6-3x-3x^{2}-4x=1
Odečtěte 4x od obou stran.
6-7x-3x^{2}=1
Sloučením -3x a -4x získáte -7x.
-7x-3x^{2}=1-6
Odečtěte 6 od obou stran.
-7x-3x^{2}=-5
Odečtěte 6 od 1 a dostanete -5.
-3x^{2}-7x=-5
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-3x^{2}-7x}{-3}=-\frac{5}{-3}
Vydělte obě strany hodnotou -3.
x^{2}+\left(-\frac{7}{-3}\right)x=-\frac{5}{-3}
Dělení číslem -3 ruší násobení číslem -3.
x^{2}+\frac{7}{3}x=-\frac{5}{-3}
Vydělte číslo -7 číslem -3.
x^{2}+\frac{7}{3}x=\frac{5}{3}
Vydělte číslo -5 číslem -3.
x^{2}+\frac{7}{3}x+\left(\frac{7}{6}\right)^{2}=\frac{5}{3}+\left(\frac{7}{6}\right)^{2}
Vydělte \frac{7}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{7}{6}. Potom přidejte čtvereček \frac{7}{6} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{7}{3}x+\frac{49}{36}=\frac{5}{3}+\frac{49}{36}
Umocněte zlomek \frac{7}{6} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{7}{3}x+\frac{49}{36}=\frac{109}{36}
Připočítejte \frac{5}{3} ke \frac{49}{36} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{7}{6}\right)^{2}=\frac{109}{36}
Činitel x^{2}+\frac{7}{3}x+\frac{49}{36}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{7}{6}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{109}{36}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{7}{6}=\frac{\sqrt{109}}{6} x+\frac{7}{6}=-\frac{\sqrt{109}}{6}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{109}-7}{6} x=\frac{-\sqrt{109}-7}{6}
Odečtěte hodnotu \frac{7}{6} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}