Vyřešte pro: α
\alpha =2\pi +1\approx 7,283185307
Sdílet
Zkopírováno do schránky
1=\frac{1}{2}\left(\alpha -1\right)\pi ^{-1}
Proměnná \alpha se nemůže rovnat hodnotě 1, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou \alpha -1.
1=\left(\frac{1}{2}\alpha -\frac{1}{2}\right)\pi ^{-1}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo \frac{1}{2} číslem \alpha -1.
1=\frac{1}{2}\alpha \pi ^{-1}-\frac{1}{2}\pi ^{-1}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo \frac{1}{2}\alpha -\frac{1}{2} číslem \pi ^{-1}.
\frac{1}{2}\alpha \pi ^{-1}-\frac{1}{2}\pi ^{-1}=1
Přehoďte strany rovnice tak, aby všechny proměnné byly na její levé straně.
\frac{1}{2}\alpha \pi ^{-1}=1+\frac{1}{2}\pi ^{-1}
Přidat \frac{1}{2}\pi ^{-1} na obě strany.
\frac{1}{2}\times \frac{1}{\pi }\alpha =\frac{1}{2}\times \frac{1}{\pi }+1
Změňte pořadí členů.
\frac{1}{2\pi }\alpha =\frac{1}{2}\times \frac{1}{\pi }+1
Vynásobte zlomek \frac{1}{2} zlomkem \frac{1}{\pi } tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{\alpha }{2\pi }=\frac{1}{2}\times \frac{1}{\pi }+1
Vyjádřete \frac{1}{2\pi }\alpha jako jeden zlomek.
\frac{\alpha }{2\pi }=\frac{1}{2\pi }+1
Vynásobte zlomek \frac{1}{2} zlomkem \frac{1}{\pi } tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem.
\frac{\alpha }{2\pi }=\frac{1}{2\pi }+\frac{2\pi }{2\pi }
Pokud chcete sčítat nebo odčítat výrazy, rozšiřte je, aby měly stejné jmenovatele. Vynásobte číslo 1 číslem \frac{2\pi }{2\pi }.
\frac{\alpha }{2\pi }=\frac{1+2\pi }{2\pi }
Vzhledem k tomu, že \frac{1}{2\pi } a \frac{2\pi }{2\pi } mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{1}{2\pi }\alpha =\frac{2\pi +1}{2\pi }
Rovnice je ve standardním tvaru.
\frac{\frac{1}{2\pi }\alpha \times 2\pi }{1}=\frac{2\pi +1}{2\pi \times \frac{1}{2\pi }}
Vydělte obě strany hodnotou \frac{1}{2}\pi ^{-1}.
\alpha =\frac{2\pi +1}{2\pi \times \frac{1}{2\pi }}
Dělení číslem \frac{1}{2}\pi ^{-1} ruší násobení číslem \frac{1}{2}\pi ^{-1}.
\alpha =2\pi +1
Vydělte číslo \frac{1+2\pi }{2\pi } číslem \frac{1}{2}\pi ^{-1}.
\alpha =2\pi +1\text{, }\alpha \neq 1
Proměnná \alpha se nemůže rovnat 1.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}