Vyřešte pro: v
v=-3
v=4
Sdílet
Zkopírováno do schránky
v\left(-v+1\right)=2\left(-6\right)
Proměnná v se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 2v, nejmenším společným násobkem čísel 2,v.
v\left(-v\right)+v=2\left(-6\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo v číslem -v+1.
v\left(-v\right)+v=-12
Vynásobením 2 a -6 získáte -12.
v\left(-v\right)+v+12=0
Přidat 12 na obě strany.
v^{2}\left(-1\right)+v+12=0
Vynásobením v a v získáte v^{2}.
-v^{2}+v+12=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
v=\frac{-1±\sqrt{1^{2}-4\left(-1\right)\times 12}}{2\left(-1\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -1 za a, 1 za b a 12 za c.
v=\frac{-1±\sqrt{1-4\left(-1\right)\times 12}}{2\left(-1\right)}
Umocněte číslo 1 na druhou.
v=\frac{-1±\sqrt{1+4\times 12}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -1.
v=\frac{-1±\sqrt{1+48}}{2\left(-1\right)}
Vynásobte číslo 4 číslem 12.
v=\frac{-1±\sqrt{49}}{2\left(-1\right)}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 48.
v=\frac{-1±7}{2\left(-1\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 49.
v=\frac{-1±7}{-2}
Vynásobte číslo 2 číslem -1.
v=\frac{6}{-2}
Teď vyřešte rovnici v=\frac{-1±7}{-2}, když ± je plus. Přidejte uživatele -1 do skupiny 7.
v=-3
Vydělte číslo 6 číslem -2.
v=-\frac{8}{-2}
Teď vyřešte rovnici v=\frac{-1±7}{-2}, když ± je minus. Odečtěte číslo 7 od čísla -1.
v=4
Vydělte číslo -8 číslem -2.
v=-3 v=4
Rovnice je teď vyřešená.
v\left(-v+1\right)=2\left(-6\right)
Proměnná v se nemůže rovnat hodnotě 0, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice číslem 2v, nejmenším společným násobkem čísel 2,v.
v\left(-v\right)+v=2\left(-6\right)
S využitím distributivnosti vynásobte číslo v číslem -v+1.
v\left(-v\right)+v=-12
Vynásobením 2 a -6 získáte -12.
v^{2}\left(-1\right)+v=-12
Vynásobením v a v získáte v^{2}.
-v^{2}+v=-12
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-v^{2}+v}{-1}=-\frac{12}{-1}
Vydělte obě strany hodnotou -1.
v^{2}+\frac{1}{-1}v=-\frac{12}{-1}
Dělení číslem -1 ruší násobení číslem -1.
v^{2}-v=-\frac{12}{-1}
Vydělte číslo 1 číslem -1.
v^{2}-v=12
Vydělte číslo -12 číslem -1.
v^{2}-v+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=12+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
v^{2}-v+\frac{1}{4}=12+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
v^{2}-v+\frac{1}{4}=\frac{49}{4}
Přidejte uživatele 12 do skupiny \frac{1}{4}.
\left(v-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{49}{4}
Činitel v^{2}-v+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(v-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
v-\frac{1}{2}=\frac{7}{2} v-\frac{1}{2}=-\frac{7}{2}
Proveďte zjednodušení.
v=4 v=-3
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}