Vyhodnotit
2
Sdílet
Zkopírováno do schránky
\frac{\frac{1}{2}}{1+\sin(60)}+\frac{1}{\tan(30)}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \cos(60).
\frac{\frac{1}{2}}{1+\frac{\sqrt{3}}{2}}+\frac{1}{\tan(30)}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \sin(60).
\frac{\frac{1}{2}}{\frac{2}{2}+\frac{\sqrt{3}}{2}}+\frac{1}{\tan(30)}
Pokud chcete sčítat nebo odčítat výrazy, rozšiřte je, aby měly stejné jmenovatele. Vynásobte číslo 1 číslem \frac{2}{2}.
\frac{\frac{1}{2}}{\frac{2+\sqrt{3}}{2}}+\frac{1}{\tan(30)}
Vzhledem k tomu, že \frac{2}{2} a \frac{\sqrt{3}}{2} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{2}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}+\frac{1}{\tan(30)}
Vydělte číslo \frac{1}{2} zlomkem \frac{2+\sqrt{3}}{2} tak, že číslo \frac{1}{2} vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{2+\sqrt{3}}{2}.
\frac{2}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}+\frac{1}{\frac{\sqrt{3}}{3}}
Z tabulky trigonometrických hodnot získáte hodnotu \tan(30).
\frac{2}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}+\frac{3}{\sqrt{3}}
Vydělte číslo 1 zlomkem \frac{\sqrt{3}}{3} tak, že číslo 1 vynásobíte převrácenou hodnotou zlomku \frac{\sqrt{3}}{3}.
\frac{2}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}+\frac{3\sqrt{3}}{\left(\sqrt{3}\right)^{2}}
Převeďte jmenovatele \frac{3}{\sqrt{3}} vynásobením čitatele a jmenovatele \sqrt{3}.
\frac{2}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}+\frac{3\sqrt{3}}{3}
Mocnina hodnoty \sqrt{3} je 3.
\frac{2}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}+\sqrt{3}
Vykraťte 3 a 3.
\frac{2}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}+\frac{\sqrt{3}\times 2\left(2+\sqrt{3}\right)}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}
Pokud chcete sčítat nebo odčítat výrazy, rozšiřte je, aby měly stejné jmenovatele. Vynásobte číslo \sqrt{3} číslem \frac{2\left(2+\sqrt{3}\right)}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}.
\frac{2+\sqrt{3}\times 2\left(2+\sqrt{3}\right)}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}
Vzhledem k tomu, že \frac{2}{2\left(2+\sqrt{3}\right)} a \frac{\sqrt{3}\times 2\left(2+\sqrt{3}\right)}{2\left(2+\sqrt{3}\right)} mají stejného jmenovatele, můžete je sečíst sečtením jejich čitatelů.
\frac{2+4\sqrt{3}+6}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}
Proveďte násobení ve výrazu 2+\sqrt{3}\times 2\left(2+\sqrt{3}\right).
\frac{8+4\sqrt{3}}{2\left(2+\sqrt{3}\right)}
Proveďte výpočty ve výrazu 2+4\sqrt{3}+6.
\frac{8+4\sqrt{3}}{2\sqrt{3}+4}
Roznásobte 2\left(2+\sqrt{3}\right).
\frac{\left(8+4\sqrt{3}\right)\left(2\sqrt{3}-4\right)}{\left(2\sqrt{3}+4\right)\left(2\sqrt{3}-4\right)}
Převeďte jmenovatele \frac{8+4\sqrt{3}}{2\sqrt{3}+4} vynásobením čitatele a jmenovatele 2\sqrt{3}-4.
\frac{\left(8+4\sqrt{3}\right)\left(2\sqrt{3}-4\right)}{\left(2\sqrt{3}\right)^{2}-4^{2}}
Zvažte \left(2\sqrt{3}+4\right)\left(2\sqrt{3}-4\right). Násobení je možné převést na rozdíl druhých mocnin pomocí tohoto pravidla: \left(a-b\right)\left(a+b\right)=a^{2}-b^{2}.
\frac{\left(8+4\sqrt{3}\right)\left(2\sqrt{3}-4\right)}{2^{2}\left(\sqrt{3}\right)^{2}-4^{2}}
Roznásobte \left(2\sqrt{3}\right)^{2}.
\frac{\left(8+4\sqrt{3}\right)\left(2\sqrt{3}-4\right)}{4\left(\sqrt{3}\right)^{2}-4^{2}}
Výpočtem 2 na 2 získáte 4.
\frac{\left(8+4\sqrt{3}\right)\left(2\sqrt{3}-4\right)}{4\times 3-4^{2}}
Mocnina hodnoty \sqrt{3} je 3.
\frac{\left(8+4\sqrt{3}\right)\left(2\sqrt{3}-4\right)}{12-4^{2}}
Vynásobením 4 a 3 získáte 12.
\frac{\left(8+4\sqrt{3}\right)\left(2\sqrt{3}-4\right)}{12-16}
Výpočtem 4 na 2 získáte 16.
\frac{\left(8+4\sqrt{3}\right)\left(2\sqrt{3}-4\right)}{-4}
Odečtěte 16 od 12 a dostanete -4.
\frac{-32+8\left(\sqrt{3}\right)^{2}}{-4}
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 8+4\sqrt{3} číslem 2\sqrt{3}-4 a slučte stejné členy.
\frac{-32+8\times 3}{-4}
Mocnina hodnoty \sqrt{3} je 3.
\frac{-32+24}{-4}
Vynásobením 8 a 3 získáte 24.
\frac{-8}{-4}
Sečtením -32 a 24 získáte -8.
2
Vydělte číslo -8 číslem -4 a dostanete 2.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}