Vyřešte pro: w
w=1
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-2 ab=1
Chcete-li rovnici vyřešit, součinitel w^{2}-2w+1 použijte vzorec w^{2}+\left(a+b\right)w+ab=\left(w+a\right)\left(w+b\right). Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-1 b=-1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(w-1\right)\left(w-1\right)
Přepište rozložený výraz \left(w+a\right)\left(w+b\right) pomocí získaných hodnot.
\left(w-1\right)^{2}
Zapište rovnici jako druhou mocninu dvojčlenu.
w=1
Jestliže chcete najít řešení rovnice, vyřešte w-1=0.
a+b=-2 ab=1\times 1=1
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako w^{2}+aw+bw+1. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-1 b=-1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(w^{2}-w\right)+\left(-w+1\right)
Zapište w^{2}-2w+1 jako: \left(w^{2}-w\right)+\left(-w+1\right).
w\left(w-1\right)-\left(w-1\right)
Koeficient w v prvním a -1 ve druhé skupině.
\left(w-1\right)\left(w-1\right)
Vytkněte společný člen w-1 s využitím distributivnosti.
\left(w-1\right)^{2}
Zapište rovnici jako druhou mocninu dvojčlenu.
w=1
Jestliže chcete najít řešení rovnice, vyřešte w-1=0.
w^{2}-2w+1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
w=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -2 za b a 1 za c.
w=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4}}{2}
Umocněte číslo -2 na druhou.
w=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{0}}{2}
Přidejte uživatele 4 do skupiny -4.
w=-\frac{-2}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
w=\frac{2}{2}
Opakem -2 je 2.
w=1
Vydělte číslo 2 číslem 2.
w^{2}-2w+1=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\left(w-1\right)^{2}=0
Činitel w^{2}-2w+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(w-1\right)^{2}}=\sqrt{0}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
w-1=0 w-1=0
Proveďte zjednodušení.
w=1 w=1
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
w=1
Rovnice je teď vyřešená. Řešení jsou stejná.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}