Vyřešte pro: a
a=\frac{1+\sqrt{3}i}{2}\approx 0,5+0,866025404i
a=\frac{-\sqrt{3}i+1}{2}\approx 0,5-0,866025404i
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a^{2}-a=-1
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
a^{2}-a-\left(-1\right)=-1-\left(-1\right)
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
a^{2}-a-\left(-1\right)=0
Odečtením čísla -1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
a^{2}-a+1=0
Odečtěte číslo -1 od čísla 0.
a=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4}}{2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 1 za a, -1 za b a 1 za c.
a=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{-3}}{2}
Přidejte uživatele 1 do skupiny -4.
a=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{3}i}{2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -3.
a=\frac{1±\sqrt{3}i}{2}
Opakem -1 je 1.
a=\frac{1+\sqrt{3}i}{2}
Teď vyřešte rovnici a=\frac{1±\sqrt{3}i}{2}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny i\sqrt{3}.
a=\frac{-\sqrt{3}i+1}{2}
Teď vyřešte rovnici a=\frac{1±\sqrt{3}i}{2}, když ± je minus. Odečtěte číslo i\sqrt{3} od čísla 1.
a=\frac{1+\sqrt{3}i}{2} a=\frac{-\sqrt{3}i+1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
a^{2}-a=-1
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
a^{2}-a+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=-1+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
a^{2}-a+\frac{1}{4}=-1+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
a^{2}-a+\frac{1}{4}=-\frac{3}{4}
Přidejte uživatele -1 do skupiny \frac{1}{4}.
\left(a-\frac{1}{2}\right)^{2}=-\frac{3}{4}
Činitel a^{2}-a+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(a-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{-\frac{3}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
a-\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{3}i}{2} a-\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{3}i}{2}
Proveďte zjednodušení.
a=\frac{1+\sqrt{3}i}{2} a=\frac{-\sqrt{3}i+1}{2}
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}