Vyřešte pro: n
n = -\frac{7}{3} = -2\frac{1}{3} \approx -2,333333333
n=0
Sdílet
Zkopírováno do schránky
n\left(9n+21\right)=0
Vytkněte n před závorku.
n=0 n=-\frac{7}{3}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte n=0 a 9n+21=0.
9n^{2}+21n=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
n=\frac{-21±\sqrt{21^{2}}}{2\times 9}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 9 za a, 21 za b a 0 za c.
n=\frac{-21±21}{2\times 9}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 21^{2}.
n=\frac{-21±21}{18}
Vynásobte číslo 2 číslem 9.
n=\frac{0}{18}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{-21±21}{18}, když ± je plus. Přidejte uživatele -21 do skupiny 21.
n=0
Vydělte číslo 0 číslem 18.
n=-\frac{42}{18}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{-21±21}{18}, když ± je minus. Odečtěte číslo 21 od čísla -21.
n=-\frac{7}{3}
Vykraťte zlomek \frac{-42}{18} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 6.
n=0 n=-\frac{7}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
9n^{2}+21n=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{9n^{2}+21n}{9}=\frac{0}{9}
Vydělte obě strany hodnotou 9.
n^{2}+\frac{21}{9}n=\frac{0}{9}
Dělení číslem 9 ruší násobení číslem 9.
n^{2}+\frac{7}{3}n=\frac{0}{9}
Vykraťte zlomek \frac{21}{9} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 3.
n^{2}+\frac{7}{3}n=0
Vydělte číslo 0 číslem 9.
n^{2}+\frac{7}{3}n+\left(\frac{7}{6}\right)^{2}=\left(\frac{7}{6}\right)^{2}
Vydělte \frac{7}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{7}{6}. Potom přidejte čtvereček \frac{7}{6} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
n^{2}+\frac{7}{3}n+\frac{49}{36}=\frac{49}{36}
Umocněte zlomek \frac{7}{6} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
\left(n+\frac{7}{6}\right)^{2}=\frac{49}{36}
Činitel n^{2}+\frac{7}{3}n+\frac{49}{36}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(n+\frac{7}{6}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{36}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
n+\frac{7}{6}=\frac{7}{6} n+\frac{7}{6}=-\frac{7}{6}
Proveďte zjednodušení.
n=0 n=-\frac{7}{3}
Odečtěte hodnotu \frac{7}{6} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}