Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{195}}{6}-\frac{3}{2}\approx 0,827373341
x=-\frac{\sqrt{195}}{6}-\frac{3}{2}\approx -3,827373341
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
6x^{2}+18x-19=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-18±\sqrt{18^{2}-4\times 6\left(-19\right)}}{2\times 6}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 6 za a, 18 za b a -19 za c.
x=\frac{-18±\sqrt{324-4\times 6\left(-19\right)}}{2\times 6}
Umocněte číslo 18 na druhou.
x=\frac{-18±\sqrt{324-24\left(-19\right)}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -4 číslem 6.
x=\frac{-18±\sqrt{324+456}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -24 číslem -19.
x=\frac{-18±\sqrt{780}}{2\times 6}
Přidejte uživatele 324 do skupiny 456.
x=\frac{-18±2\sqrt{195}}{2\times 6}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 780.
x=\frac{-18±2\sqrt{195}}{12}
Vynásobte číslo 2 číslem 6.
x=\frac{2\sqrt{195}-18}{12}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-18±2\sqrt{195}}{12}, když ± je plus. Přidejte uživatele -18 do skupiny 2\sqrt{195}.
x=\frac{\sqrt{195}}{6}-\frac{3}{2}
Vydělte číslo -18+2\sqrt{195} číslem 12.
x=\frac{-2\sqrt{195}-18}{12}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-18±2\sqrt{195}}{12}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{195} od čísla -18.
x=-\frac{\sqrt{195}}{6}-\frac{3}{2}
Vydělte číslo -18-2\sqrt{195} číslem 12.
x=\frac{\sqrt{195}}{6}-\frac{3}{2} x=-\frac{\sqrt{195}}{6}-\frac{3}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
6x^{2}+18x-19=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
6x^{2}+18x-19-\left(-19\right)=-\left(-19\right)
Připočítejte 19 k oběma stranám rovnice.
6x^{2}+18x=-\left(-19\right)
Odečtením čísla -19 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
6x^{2}+18x=19
Odečtěte číslo -19 od čísla 0.
\frac{6x^{2}+18x}{6}=\frac{19}{6}
Vydělte obě strany hodnotou 6.
x^{2}+\frac{18}{6}x=\frac{19}{6}
Dělení číslem 6 ruší násobení číslem 6.
x^{2}+3x=\frac{19}{6}
Vydělte číslo 18 číslem 6.
x^{2}+3x+\left(\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{19}{6}+\left(\frac{3}{2}\right)^{2}
Vydělte 3, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+3x+\frac{9}{4}=\frac{19}{6}+\frac{9}{4}
Umocněte zlomek \frac{3}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+3x+\frac{9}{4}=\frac{65}{12}
Připočítejte \frac{19}{6} ke \frac{9}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{3}{2}\right)^{2}=\frac{65}{12}
Činitel x^{2}+3x+\frac{9}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{3}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{65}{12}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{3}{2}=\frac{\sqrt{195}}{6} x+\frac{3}{2}=-\frac{\sqrt{195}}{6}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{195}}{6}-\frac{3}{2} x=-\frac{\sqrt{195}}{6}-\frac{3}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{3}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}