Vyřešte pro: x
x = -\frac{5}{3} = -1\frac{2}{3} \approx -1,666666667
x=1
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}+2x-5=0
Vydělte obě strany hodnotou 2.
a+b=2 ab=3\left(-5\right)=-15
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 3x^{2}+ax+bx-5. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,15 -3,5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -15 produktu.
-1+15=14 -3+5=2
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-3 b=5
Řešením je dvojice se součtem 2.
\left(3x^{2}-3x\right)+\left(5x-5\right)
Zapište 3x^{2}+2x-5 jako: \left(3x^{2}-3x\right)+\left(5x-5\right).
3x\left(x-1\right)+5\left(x-1\right)
Koeficient 3x v prvním a 5 ve druhé skupině.
\left(x-1\right)\left(3x+5\right)
Vytkněte společný člen x-1 s využitím distributivnosti.
x=1 x=-\frac{5}{3}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-1=0 a 3x+5=0.
6x^{2}+4x-10=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-4±\sqrt{4^{2}-4\times 6\left(-10\right)}}{2\times 6}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 6 za a, 4 za b a -10 za c.
x=\frac{-4±\sqrt{16-4\times 6\left(-10\right)}}{2\times 6}
Umocněte číslo 4 na druhou.
x=\frac{-4±\sqrt{16-24\left(-10\right)}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -4 číslem 6.
x=\frac{-4±\sqrt{16+240}}{2\times 6}
Vynásobte číslo -24 číslem -10.
x=\frac{-4±\sqrt{256}}{2\times 6}
Přidejte uživatele 16 do skupiny 240.
x=\frac{-4±16}{2\times 6}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 256.
x=\frac{-4±16}{12}
Vynásobte číslo 2 číslem 6.
x=\frac{12}{12}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-4±16}{12}, když ± je plus. Přidejte uživatele -4 do skupiny 16.
x=1
Vydělte číslo 12 číslem 12.
x=-\frac{20}{12}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-4±16}{12}, když ± je minus. Odečtěte číslo 16 od čísla -4.
x=-\frac{5}{3}
Vykraťte zlomek \frac{-20}{12} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
x=1 x=-\frac{5}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
6x^{2}+4x-10=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
6x^{2}+4x-10-\left(-10\right)=-\left(-10\right)
Připočítejte 10 k oběma stranám rovnice.
6x^{2}+4x=-\left(-10\right)
Odečtením čísla -10 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
6x^{2}+4x=10
Odečtěte číslo -10 od čísla 0.
\frac{6x^{2}+4x}{6}=\frac{10}{6}
Vydělte obě strany hodnotou 6.
x^{2}+\frac{4}{6}x=\frac{10}{6}
Dělení číslem 6 ruší násobení číslem 6.
x^{2}+\frac{2}{3}x=\frac{10}{6}
Vykraťte zlomek \frac{4}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x^{2}+\frac{2}{3}x=\frac{5}{3}
Vykraťte zlomek \frac{10}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x^{2}+\frac{2}{3}x+\left(\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{5}{3}+\left(\frac{1}{3}\right)^{2}
Vydělte \frac{2}{3}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{3}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{5}{3}+\frac{1}{9}
Umocněte zlomek \frac{1}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{16}{9}
Připočítejte \frac{5}{3} ke \frac{1}{9} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{16}{9}
Činitel x^{2}+\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{16}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{3}=\frac{4}{3} x+\frac{1}{3}=-\frac{4}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=1 x=-\frac{5}{3}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{3} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}