Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{209} - 3}{10} \approx 1,145683229
x=\frac{-\sqrt{209}-3}{10}\approx -1,745683229
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
5x^{2}+3x-10=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-3±\sqrt{3^{2}-4\times 5\left(-10\right)}}{2\times 5}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 5 za a, 3 za b a -10 za c.
x=\frac{-3±\sqrt{9-4\times 5\left(-10\right)}}{2\times 5}
Umocněte číslo 3 na druhou.
x=\frac{-3±\sqrt{9-20\left(-10\right)}}{2\times 5}
Vynásobte číslo -4 číslem 5.
x=\frac{-3±\sqrt{9+200}}{2\times 5}
Vynásobte číslo -20 číslem -10.
x=\frac{-3±\sqrt{209}}{2\times 5}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 200.
x=\frac{-3±\sqrt{209}}{10}
Vynásobte číslo 2 číslem 5.
x=\frac{\sqrt{209}-3}{10}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±\sqrt{209}}{10}, když ± je plus. Přidejte uživatele -3 do skupiny \sqrt{209}.
x=\frac{-\sqrt{209}-3}{10}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-3±\sqrt{209}}{10}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{209} od čísla -3.
x=\frac{\sqrt{209}-3}{10} x=\frac{-\sqrt{209}-3}{10}
Rovnice je teď vyřešená.
5x^{2}+3x-10=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
5x^{2}+3x-10-\left(-10\right)=-\left(-10\right)
Připočítejte 10 k oběma stranám rovnice.
5x^{2}+3x=-\left(-10\right)
Odečtením čísla -10 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
5x^{2}+3x=10
Odečtěte číslo -10 od čísla 0.
\frac{5x^{2}+3x}{5}=\frac{10}{5}
Vydělte obě strany hodnotou 5.
x^{2}+\frac{3}{5}x=\frac{10}{5}
Dělení číslem 5 ruší násobení číslem 5.
x^{2}+\frac{3}{5}x=2
Vydělte číslo 10 číslem 5.
x^{2}+\frac{3}{5}x+\left(\frac{3}{10}\right)^{2}=2+\left(\frac{3}{10}\right)^{2}
Vydělte \frac{3}{5}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{3}{10}. Potom přidejte čtvereček \frac{3}{10} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{3}{5}x+\frac{9}{100}=2+\frac{9}{100}
Umocněte zlomek \frac{3}{10} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{3}{5}x+\frac{9}{100}=\frac{209}{100}
Přidejte uživatele 2 do skupiny \frac{9}{100}.
\left(x+\frac{3}{10}\right)^{2}=\frac{209}{100}
Činitel x^{2}+\frac{3}{5}x+\frac{9}{100}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{3}{10}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{209}{100}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{3}{10}=\frac{\sqrt{209}}{10} x+\frac{3}{10}=-\frac{\sqrt{209}}{10}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{209}-3}{10} x=\frac{-\sqrt{209}-3}{10}
Odečtěte hodnotu \frac{3}{10} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}