Vyřešte pro: x
x = -\frac{5}{3} = -1\frac{2}{3} \approx -1,666666667
x=3
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-3x^{2}+4x+15=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=4 ab=-3\times 15=-45
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -3x^{2}+ax+bx+15. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,45 -3,15 -5,9
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -45 produktu.
-1+45=44 -3+15=12 -5+9=4
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=9 b=-5
Řešením je dvojice se součtem 4.
\left(-3x^{2}+9x\right)+\left(-5x+15\right)
Zapište -3x^{2}+4x+15 jako: \left(-3x^{2}+9x\right)+\left(-5x+15\right).
3x\left(-x+3\right)+5\left(-x+3\right)
Koeficient 3x v prvním a 5 ve druhé skupině.
\left(-x+3\right)\left(3x+5\right)
Vytkněte společný člen -x+3 s využitím distributivnosti.
x=3 x=-\frac{5}{3}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte -x+3=0 a 3x+5=0.
-3x^{2}+4x+15=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-4±\sqrt{4^{2}-4\left(-3\right)\times 15}}{2\left(-3\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -3 za a, 4 za b a 15 za c.
x=\frac{-4±\sqrt{16-4\left(-3\right)\times 15}}{2\left(-3\right)}
Umocněte číslo 4 na druhou.
x=\frac{-4±\sqrt{16+12\times 15}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -3.
x=\frac{-4±\sqrt{16+180}}{2\left(-3\right)}
Vynásobte číslo 12 číslem 15.
x=\frac{-4±\sqrt{196}}{2\left(-3\right)}
Přidejte uživatele 16 do skupiny 180.
x=\frac{-4±14}{2\left(-3\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 196.
x=\frac{-4±14}{-6}
Vynásobte číslo 2 číslem -3.
x=\frac{10}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-4±14}{-6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -4 do skupiny 14.
x=-\frac{5}{3}
Vykraťte zlomek \frac{10}{-6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=-\frac{18}{-6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-4±14}{-6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 14 od čísla -4.
x=3
Vydělte číslo -18 číslem -6.
x=-\frac{5}{3} x=3
Rovnice je teď vyřešená.
-3x^{2}+4x+15=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-3x^{2}+4x+15-15=-15
Odečtěte hodnotu 15 od obou stran rovnice.
-3x^{2}+4x=-15
Odečtením čísla 15 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{-3x^{2}+4x}{-3}=-\frac{15}{-3}
Vydělte obě strany hodnotou -3.
x^{2}+\frac{4}{-3}x=-\frac{15}{-3}
Dělení číslem -3 ruší násobení číslem -3.
x^{2}-\frac{4}{3}x=-\frac{15}{-3}
Vydělte číslo 4 číslem -3.
x^{2}-\frac{4}{3}x=5
Vydělte číslo -15 číslem -3.
x^{2}-\frac{4}{3}x+\left(-\frac{2}{3}\right)^{2}=5+\left(-\frac{2}{3}\right)^{2}
Vydělte -\frac{4}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{2}{3}. Potom přidejte čtvereček -\frac{2}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{4}{3}x+\frac{4}{9}=5+\frac{4}{9}
Umocněte zlomek -\frac{2}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{4}{3}x+\frac{4}{9}=\frac{49}{9}
Přidejte uživatele 5 do skupiny \frac{4}{9}.
\left(x-\frac{2}{3}\right)^{2}=\frac{49}{9}
Činitel x^{2}-\frac{4}{3}x+\frac{4}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{2}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{49}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{2}{3}=\frac{7}{3} x-\frac{2}{3}=-\frac{7}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=3 x=-\frac{5}{3}
Připočítejte \frac{2}{3} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}