Vyřešte pro: x
x=-\frac{1}{2}=-0,5
x = \frac{5}{2} = 2\frac{1}{2} = 2,5
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-8 ab=4\left(-5\right)=-20
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 4x^{2}+ax+bx-5. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
1,-20 2,-10 4,-5
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -20 produktu.
1-20=-19 2-10=-8 4-5=-1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-10 b=2
Řešením je dvojice se součtem -8.
\left(4x^{2}-10x\right)+\left(2x-5\right)
Zapište 4x^{2}-8x-5 jako: \left(4x^{2}-10x\right)+\left(2x-5\right).
2x\left(2x-5\right)+2x-5
Vytkněte 2x z výrazu 4x^{2}-10x.
\left(2x-5\right)\left(2x+1\right)
Vytkněte společný člen 2x-5 s využitím distributivnosti.
x=\frac{5}{2} x=-\frac{1}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 2x-5=0 a 2x+1=0.
4x^{2}-8x-5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{\left(-8\right)^{2}-4\times 4\left(-5\right)}}{2\times 4}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 4 za a, -8 za b a -5 za c.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-4\times 4\left(-5\right)}}{2\times 4}
Umocněte číslo -8 na druhou.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-16\left(-5\right)}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64+80}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem -5.
x=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{144}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 64 do skupiny 80.
x=\frac{-\left(-8\right)±12}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 144.
x=\frac{8±12}{2\times 4}
Opakem -8 je 8.
x=\frac{8±12}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
x=\frac{20}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{8±12}{8}, když ± je plus. Přidejte uživatele 8 do skupiny 12.
x=\frac{5}{2}
Vykraťte zlomek \frac{20}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
x=-\frac{4}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{8±12}{8}, když ± je minus. Odečtěte číslo 12 od čísla 8.
x=-\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-4}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
x=\frac{5}{2} x=-\frac{1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
4x^{2}-8x-5=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
4x^{2}-8x-5-\left(-5\right)=-\left(-5\right)
Připočítejte 5 k oběma stranám rovnice.
4x^{2}-8x=-\left(-5\right)
Odečtením čísla -5 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
4x^{2}-8x=5
Odečtěte číslo -5 od čísla 0.
\frac{4x^{2}-8x}{4}=\frac{5}{4}
Vydělte obě strany hodnotou 4.
x^{2}+\left(-\frac{8}{4}\right)x=\frac{5}{4}
Dělení číslem 4 ruší násobení číslem 4.
x^{2}-2x=\frac{5}{4}
Vydělte číslo -8 číslem 4.
x^{2}-2x+1=\frac{5}{4}+1
Vydělte -2, koeficient x termínu 2 k získání -1. Potom přidejte čtvereček -1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-2x+1=\frac{9}{4}
Přidejte uživatele \frac{5}{4} do skupiny 1.
\left(x-1\right)^{2}=\frac{9}{4}
Činitel x^{2}-2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-1\right)^{2}}=\sqrt{\frac{9}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-1=\frac{3}{2} x-1=-\frac{3}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{5}{2} x=-\frac{1}{2}
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}