Rozložit
\left(2n-3\right)^{2}
Vyhodnotit
\left(2n-3\right)^{2}
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-12 ab=4\times 9=36
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 4n^{2}+an+bn+9. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-36 -2,-18 -3,-12 -4,-9 -6,-6
Vzhledem k tomu, že výraz ab je kladný, mají hodnoty a a b stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, mají obě hodnoty a i b záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 36 produktu.
-1-36=-37 -2-18=-20 -3-12=-15 -4-9=-13 -6-6=-12
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-6 b=-6
Řešením je dvojice se součtem -12.
\left(4n^{2}-6n\right)+\left(-6n+9\right)
Zapište 4n^{2}-12n+9 jako: \left(4n^{2}-6n\right)+\left(-6n+9\right).
2n\left(2n-3\right)-3\left(2n-3\right)
Koeficient 2n v prvním a -3 ve druhé skupině.
\left(2n-3\right)\left(2n-3\right)
Vytkněte společný člen 2n-3 s využitím distributivnosti.
\left(2n-3\right)^{2}
Zapište rovnici jako druhou mocninu dvojčlenu.
factor(4n^{2}-12n+9)
Tento trojčlen má tvar druhé mocniny trojčlenu, který může být vynásobený společným činitelem. Druhé mocniny trojčlenů je možné rozložit nalezením druhých odmocnin vedoucího a koncového členu.
gcf(4,-12,9)=1
Najděte největšího společného dělitele koeficientů.
\sqrt{4n^{2}}=2n
Najděte druhou odmocninu vedoucího členu, 4n^{2}.
\sqrt{9}=3
Najděte druhou odmocninu koncového členu, 9.
\left(2n-3\right)^{2}
Druhá mocnina trojčlenu je druhá mocnina dvojčlenu, který je součtem nebo rozdílem druhých odmocnin vedoucího a koncového členu, přičemž znaménko se určuje podle znaménka středního členu druhé mocniny trojčlenu.
4n^{2}-12n+9=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
n=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{\left(-12\right)^{2}-4\times 4\times 9}}{2\times 4}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
n=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{144-4\times 4\times 9}}{2\times 4}
Umocněte číslo -12 na druhou.
n=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{144-16\times 9}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -4 číslem 4.
n=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{144-144}}{2\times 4}
Vynásobte číslo -16 číslem 9.
n=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{0}}{2\times 4}
Přidejte uživatele 144 do skupiny -144.
n=\frac{-\left(-12\right)±0}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
n=\frac{12±0}{2\times 4}
Opakem -12 je 12.
n=\frac{12±0}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
4n^{2}-12n+9=4\left(n-\frac{3}{2}\right)\left(n-\frac{3}{2}\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{3}{2} za x_{1} a \frac{3}{2} za x_{2}.
4n^{2}-12n+9=4\times \frac{2n-3}{2}\left(n-\frac{3}{2}\right)
Odečtěte zlomek \frac{3}{2} od zlomku n tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
4n^{2}-12n+9=4\times \frac{2n-3}{2}\times \frac{2n-3}{2}
Odečtěte zlomek \frac{3}{2} od zlomku n tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
4n^{2}-12n+9=4\times \frac{\left(2n-3\right)\left(2n-3\right)}{2\times 2}
Vynásobte zlomek \frac{2n-3}{2} zlomkem \frac{2n-3}{2} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
4n^{2}-12n+9=4\times \frac{\left(2n-3\right)\left(2n-3\right)}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
4n^{2}-12n+9=\left(2n-3\right)\left(2n-3\right)
Vykraťte 4, tj. největším společným dělitelem pro 4 a 4.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}