Vyřešte pro: x
x = \frac{3}{2} = 1\frac{1}{2} = 1,5
x=0
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
x\left(4x-6\right)=0
Vytkněte x před závorku.
x=0 x=\frac{3}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x=0 a 4x-6=0.
4x^{2}-6x=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-6\right)±\sqrt{\left(-6\right)^{2}}}{2\times 4}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 4 za a, -6 za b a 0 za c.
x=\frac{-\left(-6\right)±6}{2\times 4}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla \left(-6\right)^{2}.
x=\frac{6±6}{2\times 4}
Opakem -6 je 6.
x=\frac{6±6}{8}
Vynásobte číslo 2 číslem 4.
x=\frac{12}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±6}{8}, když ± je plus. Přidejte uživatele 6 do skupiny 6.
x=\frac{3}{2}
Vykraťte zlomek \frac{12}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 4.
x=\frac{0}{8}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{6±6}{8}, když ± je minus. Odečtěte číslo 6 od čísla 6.
x=0
Vydělte číslo 0 číslem 8.
x=\frac{3}{2} x=0
Rovnice je teď vyřešená.
4x^{2}-6x=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{4x^{2}-6x}{4}=\frac{0}{4}
Vydělte obě strany hodnotou 4.
x^{2}+\left(-\frac{6}{4}\right)x=\frac{0}{4}
Dělení číslem 4 ruší násobení číslem 4.
x^{2}-\frac{3}{2}x=\frac{0}{4}
Vykraťte zlomek \frac{-6}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x^{2}-\frac{3}{2}x=0
Vydělte číslo 0 číslem 4.
x^{2}-\frac{3}{2}x+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}=\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{3}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{3}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{3}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{3}{2}x+\frac{9}{16}=\frac{9}{16}
Umocněte zlomek -\frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
\left(x-\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{9}{16}
Činitel x^{2}-\frac{3}{2}x+\frac{9}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{3}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{9}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{3}{4}=\frac{3}{4} x-\frac{3}{4}=-\frac{3}{4}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{3}{2} x=0
Připočítejte \frac{3}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}