Vyřešte pro: x
x=-\frac{9}{13}\approx -0,692307692
x=\frac{1}{3}\approx 0,333333333
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=14 ab=39\left(-9\right)=-351
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 39x^{2}+ax+bx-9. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,351 -3,117 -9,39 -13,27
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -351 produktu.
-1+351=350 -3+117=114 -9+39=30 -13+27=14
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-13 b=27
Řešením je dvojice se součtem 14.
\left(39x^{2}-13x\right)+\left(27x-9\right)
Zapište 39x^{2}+14x-9 jako: \left(39x^{2}-13x\right)+\left(27x-9\right).
13x\left(3x-1\right)+9\left(3x-1\right)
Koeficient 13x v prvním a 9 ve druhé skupině.
\left(3x-1\right)\left(13x+9\right)
Vytkněte společný člen 3x-1 s využitím distributivnosti.
x=\frac{1}{3} x=-\frac{9}{13}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte 3x-1=0 a 13x+9=0.
39x^{2}+14x-9=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-14±\sqrt{14^{2}-4\times 39\left(-9\right)}}{2\times 39}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 39 za a, 14 za b a -9 za c.
x=\frac{-14±\sqrt{196-4\times 39\left(-9\right)}}{2\times 39}
Umocněte číslo 14 na druhou.
x=\frac{-14±\sqrt{196-156\left(-9\right)}}{2\times 39}
Vynásobte číslo -4 číslem 39.
x=\frac{-14±\sqrt{196+1404}}{2\times 39}
Vynásobte číslo -156 číslem -9.
x=\frac{-14±\sqrt{1600}}{2\times 39}
Přidejte uživatele 196 do skupiny 1404.
x=\frac{-14±40}{2\times 39}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 1600.
x=\frac{-14±40}{78}
Vynásobte číslo 2 číslem 39.
x=\frac{26}{78}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-14±40}{78}, když ± je plus. Přidejte uživatele -14 do skupiny 40.
x=\frac{1}{3}
Vykraťte zlomek \frac{26}{78} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 26.
x=-\frac{54}{78}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-14±40}{78}, když ± je minus. Odečtěte číslo 40 od čísla -14.
x=-\frac{9}{13}
Vykraťte zlomek \frac{-54}{78} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 6.
x=\frac{1}{3} x=-\frac{9}{13}
Rovnice je teď vyřešená.
39x^{2}+14x-9=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
39x^{2}+14x-9-\left(-9\right)=-\left(-9\right)
Připočítejte 9 k oběma stranám rovnice.
39x^{2}+14x=-\left(-9\right)
Odečtením čísla -9 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
39x^{2}+14x=9
Odečtěte číslo -9 od čísla 0.
\frac{39x^{2}+14x}{39}=\frac{9}{39}
Vydělte obě strany hodnotou 39.
x^{2}+\frac{14}{39}x=\frac{9}{39}
Dělení číslem 39 ruší násobení číslem 39.
x^{2}+\frac{14}{39}x=\frac{3}{13}
Vykraťte zlomek \frac{9}{39} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 3.
x^{2}+\frac{14}{39}x+\left(\frac{7}{39}\right)^{2}=\frac{3}{13}+\left(\frac{7}{39}\right)^{2}
Vydělte \frac{14}{39}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{7}{39}. Potom přidejte čtvereček \frac{7}{39} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{14}{39}x+\frac{49}{1521}=\frac{3}{13}+\frac{49}{1521}
Umocněte zlomek \frac{7}{39} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{14}{39}x+\frac{49}{1521}=\frac{400}{1521}
Připočítejte \frac{3}{13} ke \frac{49}{1521} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{7}{39}\right)^{2}=\frac{400}{1521}
Činitel x^{2}+\frac{14}{39}x+\frac{49}{1521}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{7}{39}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{400}{1521}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{7}{39}=\frac{20}{39} x+\frac{7}{39}=-\frac{20}{39}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{1}{3} x=-\frac{9}{13}
Odečtěte hodnotu \frac{7}{39} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}