Vyřešte pro: x
x = \frac{4 \sqrt{7} + 20}{3} \approx 10,194335081
x = \frac{20 - 4 \sqrt{7}}{3} \approx 3,138998252
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}-40x+96=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{\left(-40\right)^{2}-4\times 3\times 96}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, -40 za b a 96 za c.
x=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{1600-4\times 3\times 96}}{2\times 3}
Umocněte číslo -40 na druhou.
x=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{1600-12\times 96}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{1600-1152}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem 96.
x=\frac{-\left(-40\right)±\sqrt{448}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 1600 do skupiny -1152.
x=\frac{-\left(-40\right)±8\sqrt{7}}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 448.
x=\frac{40±8\sqrt{7}}{2\times 3}
Opakem -40 je 40.
x=\frac{40±8\sqrt{7}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{8\sqrt{7}+40}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{40±8\sqrt{7}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 40 do skupiny 8\sqrt{7}.
x=\frac{4\sqrt{7}+20}{3}
Vydělte číslo 40+8\sqrt{7} číslem 6.
x=\frac{40-8\sqrt{7}}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{40±8\sqrt{7}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 8\sqrt{7} od čísla 40.
x=\frac{20-4\sqrt{7}}{3}
Vydělte číslo 40-8\sqrt{7} číslem 6.
x=\frac{4\sqrt{7}+20}{3} x=\frac{20-4\sqrt{7}}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}-40x+96=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}-40x+96-96=-96
Odečtěte hodnotu 96 od obou stran rovnice.
3x^{2}-40x=-96
Odečtením čísla 96 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{3x^{2}-40x}{3}=-\frac{96}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}-\frac{40}{3}x=-\frac{96}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}-\frac{40}{3}x=-32
Vydělte číslo -96 číslem 3.
x^{2}-\frac{40}{3}x+\left(-\frac{20}{3}\right)^{2}=-32+\left(-\frac{20}{3}\right)^{2}
Vydělte -\frac{40}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{20}{3}. Potom přidejte čtvereček -\frac{20}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{40}{3}x+\frac{400}{9}=-32+\frac{400}{9}
Umocněte zlomek -\frac{20}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{40}{3}x+\frac{400}{9}=\frac{112}{9}
Přidejte uživatele -32 do skupiny \frac{400}{9}.
\left(x-\frac{20}{3}\right)^{2}=\frac{112}{9}
Činitel x^{2}-\frac{40}{3}x+\frac{400}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{20}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{112}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{20}{3}=\frac{4\sqrt{7}}{3} x-\frac{20}{3}=-\frac{4\sqrt{7}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{4\sqrt{7}+20}{3} x=\frac{20-4\sqrt{7}}{3}
Připočítejte \frac{20}{3} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}