Vyřešte pro: x
x=-\frac{1}{3}\approx -0,333333333
x=1
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
a+b=-2 ab=3\left(-1\right)=-3
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako 3x^{2}+ax+bx-1. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-3 b=1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(3x^{2}-3x\right)+\left(x-1\right)
Zapište 3x^{2}-2x-1 jako: \left(3x^{2}-3x\right)+\left(x-1\right).
3x\left(x-1\right)+x-1
Vytkněte 3x z výrazu 3x^{2}-3x.
\left(x-1\right)\left(3x+1\right)
Vytkněte společný člen x-1 s využitím distributivnosti.
x=1 x=-\frac{1}{3}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte x-1=0 a 3x+1=0.
3x^{2}-2x-1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4\times 3\left(-1\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, -2 za b a -1 za c.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4\times 3\left(-1\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo -2 na druhou.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-12\left(-1\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4+12}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -1.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{16}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 12.
x=\frac{-\left(-2\right)±4}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 16.
x=\frac{2±4}{2\times 3}
Opakem -2 je 2.
x=\frac{2±4}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{6}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±4}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 2 do skupiny 4.
x=1
Vydělte číslo 6 číslem 6.
x=-\frac{2}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±4}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 4 od čísla 2.
x=-\frac{1}{3}
Vykraťte zlomek \frac{-2}{6} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x=1 x=-\frac{1}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}-2x-1=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}-2x-1-\left(-1\right)=-\left(-1\right)
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
3x^{2}-2x=-\left(-1\right)
Odečtením čísla -1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3x^{2}-2x=1
Odečtěte číslo -1 od čísla 0.
\frac{3x^{2}-2x}{3}=\frac{1}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}-\frac{2}{3}x=\frac{1}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{1}{3}+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}
Vydělte -\frac{2}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{3}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{1}{3}+\frac{1}{9}
Umocněte zlomek -\frac{1}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{4}{9}
Připočítejte \frac{1}{3} ke \frac{1}{9} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{4}{9}
Činitel x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{4}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{3}=\frac{2}{3} x-\frac{1}{3}=-\frac{2}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=1 x=-\frac{1}{3}
Připočítejte \frac{1}{3} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}