Vyřešte pro: x (complex solution)
x=\frac{\sqrt{15}i}{3}-1\approx -1+1,290994449i
x=-\frac{\sqrt{15}i}{3}-1\approx -1-1,290994449i
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}+6x+8=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-6±\sqrt{6^{2}-4\times 3\times 8}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, 6 za b a 8 za c.
x=\frac{-6±\sqrt{36-4\times 3\times 8}}{2\times 3}
Umocněte číslo 6 na druhou.
x=\frac{-6±\sqrt{36-12\times 8}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-6±\sqrt{36-96}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem 8.
x=\frac{-6±\sqrt{-60}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 36 do skupiny -96.
x=\frac{-6±2\sqrt{15}i}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla -60.
x=\frac{-6±2\sqrt{15}i}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{-6+2\sqrt{15}i}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-6±2\sqrt{15}i}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -6 do skupiny 2i\sqrt{15}.
x=\frac{\sqrt{15}i}{3}-1
Vydělte číslo -6+2i\sqrt{15} číslem 6.
x=\frac{-2\sqrt{15}i-6}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-6±2\sqrt{15}i}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2i\sqrt{15} od čísla -6.
x=-\frac{\sqrt{15}i}{3}-1
Vydělte číslo -6-2i\sqrt{15} číslem 6.
x=\frac{\sqrt{15}i}{3}-1 x=-\frac{\sqrt{15}i}{3}-1
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}+6x+8=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}+6x+8-8=-8
Odečtěte hodnotu 8 od obou stran rovnice.
3x^{2}+6x=-8
Odečtením čísla 8 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{3x^{2}+6x}{3}=-\frac{8}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}+\frac{6}{3}x=-\frac{8}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}+2x=-\frac{8}{3}
Vydělte číslo 6 číslem 3.
x^{2}+2x+1^{2}=-\frac{8}{3}+1^{2}
Vydělte 2, koeficient x termínu 2 k získání 1. Potom přidejte čtvereček 1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+2x+1=-\frac{8}{3}+1
Umocněte číslo 1 na druhou.
x^{2}+2x+1=-\frac{5}{3}
Přidejte uživatele -\frac{8}{3} do skupiny 1.
\left(x+1\right)^{2}=-\frac{5}{3}
Činitel x^{2}+2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+1\right)^{2}}=\sqrt{-\frac{5}{3}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+1=\frac{\sqrt{15}i}{3} x+1=-\frac{\sqrt{15}i}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{15}i}{3}-1 x=-\frac{\sqrt{15}i}{3}-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}