Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{19} + 1}{3} \approx 1,786299648
x=\frac{1-\sqrt{19}}{3}\approx -1,119632981
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}+1-2x=7
Odečtěte 2x od obou stran.
3x^{2}+1-2x-7=0
Odečtěte 7 od obou stran.
3x^{2}-6-2x=0
Odečtěte 7 od 1 a dostanete -6.
3x^{2}-2x-6=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{\left(-2\right)^{2}-4\times 3\left(-6\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, -2 za b a -6 za c.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-4\times 3\left(-6\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo -2 na druhou.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4-12\left(-6\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{4+72}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -6.
x=\frac{-\left(-2\right)±\sqrt{76}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 72.
x=\frac{-\left(-2\right)±2\sqrt{19}}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 76.
x=\frac{2±2\sqrt{19}}{2\times 3}
Opakem -2 je 2.
x=\frac{2±2\sqrt{19}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{2\sqrt{19}+2}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±2\sqrt{19}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 2 do skupiny 2\sqrt{19}.
x=\frac{\sqrt{19}+1}{3}
Vydělte číslo 2+2\sqrt{19} číslem 6.
x=\frac{2-2\sqrt{19}}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{2±2\sqrt{19}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{19} od čísla 2.
x=\frac{1-\sqrt{19}}{3}
Vydělte číslo 2-2\sqrt{19} číslem 6.
x=\frac{\sqrt{19}+1}{3} x=\frac{1-\sqrt{19}}{3}
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}+1-2x=7
Odečtěte 2x od obou stran.
3x^{2}-2x=7-1
Odečtěte 1 od obou stran.
3x^{2}-2x=6
Odečtěte 1 od 7 a dostanete 6.
\frac{3x^{2}-2x}{3}=\frac{6}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}-\frac{2}{3}x=\frac{6}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}-\frac{2}{3}x=2
Vydělte číslo 6 číslem 3.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}=2+\left(-\frac{1}{3}\right)^{2}
Vydělte -\frac{2}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{3}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{3} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=2+\frac{1}{9}
Umocněte zlomek -\frac{1}{3} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}=\frac{19}{9}
Přidejte uživatele 2 do skupiny \frac{1}{9}.
\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}=\frac{19}{9}
Činitel x^{2}-\frac{2}{3}x+\frac{1}{9}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{3}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{19}{9}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{3}=\frac{\sqrt{19}}{3} x-\frac{1}{3}=-\frac{\sqrt{19}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{19}+1}{3} x=\frac{1-\sqrt{19}}{3}
Připočítejte \frac{1}{3} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}