Vyřešte pro: n
n=-20
n=19
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3n^{2}+3n+1-1141=0
Odečtěte 1141 od obou stran.
3n^{2}+3n-1140=0
Odečtěte 1141 od 1 a dostanete -1140.
n^{2}+n-380=0
Vydělte obě strany hodnotou 3.
a+b=1 ab=1\left(-380\right)=-380
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako n^{2}+an+bn-380. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,380 -2,190 -4,95 -5,76 -10,38 -19,20
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -380 produktu.
-1+380=379 -2+190=188 -4+95=91 -5+76=71 -10+38=28 -19+20=1
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=-19 b=20
Řešením je dvojice se součtem 1.
\left(n^{2}-19n\right)+\left(20n-380\right)
Zapište n^{2}+n-380 jako: \left(n^{2}-19n\right)+\left(20n-380\right).
n\left(n-19\right)+20\left(n-19\right)
Koeficient n v prvním a 20 ve druhé skupině.
\left(n-19\right)\left(n+20\right)
Vytkněte společný člen n-19 s využitím distributivnosti.
n=19 n=-20
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte n-19=0 a n+20=0.
3n^{2}+3n+1=1141
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
3n^{2}+3n+1-1141=1141-1141
Odečtěte hodnotu 1141 od obou stran rovnice.
3n^{2}+3n+1-1141=0
Odečtením čísla 1141 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3n^{2}+3n-1140=0
Odečtěte číslo 1141 od čísla 1.
n=\frac{-3±\sqrt{3^{2}-4\times 3\left(-1140\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, 3 za b a -1140 za c.
n=\frac{-3±\sqrt{9-4\times 3\left(-1140\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo 3 na druhou.
n=\frac{-3±\sqrt{9-12\left(-1140\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
n=\frac{-3±\sqrt{9+13680}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -1140.
n=\frac{-3±\sqrt{13689}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 13680.
n=\frac{-3±117}{2\times 3}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 13689.
n=\frac{-3±117}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
n=\frac{114}{6}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{-3±117}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele -3 do skupiny 117.
n=19
Vydělte číslo 114 číslem 6.
n=-\frac{120}{6}
Teď vyřešte rovnici n=\frac{-3±117}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo 117 od čísla -3.
n=-20
Vydělte číslo -120 číslem 6.
n=19 n=-20
Rovnice je teď vyřešená.
3n^{2}+3n+1=1141
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3n^{2}+3n+1-1=1141-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
3n^{2}+3n=1141-1
Odečtením čísla 1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3n^{2}+3n=1140
Odečtěte číslo 1 od čísla 1141.
\frac{3n^{2}+3n}{3}=\frac{1140}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
n^{2}+\frac{3}{3}n=\frac{1140}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
n^{2}+n=\frac{1140}{3}
Vydělte číslo 3 číslem 3.
n^{2}+n=380
Vydělte číslo 1140 číslem 3.
n^{2}+n+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}=380+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte 1, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
n^{2}+n+\frac{1}{4}=380+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek \frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
n^{2}+n+\frac{1}{4}=\frac{1521}{4}
Přidejte uživatele 380 do skupiny \frac{1}{4}.
\left(n+\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{1521}{4}
Činitel n^{2}+n+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(n+\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{1521}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
n+\frac{1}{2}=\frac{39}{2} n+\frac{1}{2}=-\frac{39}{2}
Proveďte zjednodušení.
n=19 n=-20
Odečtěte hodnotu \frac{1}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}