Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{577} + 19}{6} \approx 7,170137383
x=\frac{19-\sqrt{577}}{6}\approx -0,83680405
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
3x^{2}-19x-18=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-19\right)±\sqrt{\left(-19\right)^{2}-4\times 3\left(-18\right)}}{2\times 3}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 3 za a, -19 za b a -18 za c.
x=\frac{-\left(-19\right)±\sqrt{361-4\times 3\left(-18\right)}}{2\times 3}
Umocněte číslo -19 na druhou.
x=\frac{-\left(-19\right)±\sqrt{361-12\left(-18\right)}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -4 číslem 3.
x=\frac{-\left(-19\right)±\sqrt{361+216}}{2\times 3}
Vynásobte číslo -12 číslem -18.
x=\frac{-\left(-19\right)±\sqrt{577}}{2\times 3}
Přidejte uživatele 361 do skupiny 216.
x=\frac{19±\sqrt{577}}{2\times 3}
Opakem -19 je 19.
x=\frac{19±\sqrt{577}}{6}
Vynásobte číslo 2 číslem 3.
x=\frac{\sqrt{577}+19}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{19±\sqrt{577}}{6}, když ± je plus. Přidejte uživatele 19 do skupiny \sqrt{577}.
x=\frac{19-\sqrt{577}}{6}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{19±\sqrt{577}}{6}, když ± je minus. Odečtěte číslo \sqrt{577} od čísla 19.
x=\frac{\sqrt{577}+19}{6} x=\frac{19-\sqrt{577}}{6}
Rovnice je teď vyřešená.
3x^{2}-19x-18=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
3x^{2}-19x-18-\left(-18\right)=-\left(-18\right)
Připočítejte 18 k oběma stranám rovnice.
3x^{2}-19x=-\left(-18\right)
Odečtením čísla -18 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
3x^{2}-19x=18
Odečtěte číslo -18 od čísla 0.
\frac{3x^{2}-19x}{3}=\frac{18}{3}
Vydělte obě strany hodnotou 3.
x^{2}-\frac{19}{3}x=\frac{18}{3}
Dělení číslem 3 ruší násobení číslem 3.
x^{2}-\frac{19}{3}x=6
Vydělte číslo 18 číslem 3.
x^{2}-\frac{19}{3}x+\left(-\frac{19}{6}\right)^{2}=6+\left(-\frac{19}{6}\right)^{2}
Vydělte -\frac{19}{3}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{19}{6}. Potom přidejte čtvereček -\frac{19}{6} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-\frac{19}{3}x+\frac{361}{36}=6+\frac{361}{36}
Umocněte zlomek -\frac{19}{6} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-\frac{19}{3}x+\frac{361}{36}=\frac{577}{36}
Přidejte uživatele 6 do skupiny \frac{361}{36}.
\left(x-\frac{19}{6}\right)^{2}=\frac{577}{36}
Činitel x^{2}-\frac{19}{3}x+\frac{361}{36}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{19}{6}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{577}{36}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{19}{6}=\frac{\sqrt{577}}{6} x-\frac{19}{6}=-\frac{\sqrt{577}}{6}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{577}+19}{6} x=\frac{19-\sqrt{577}}{6}
Připočítejte \frac{19}{6} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}