Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{145} - 1}{8} \approx 1,380199322
x=\frac{-\sqrt{145}-1}{8}\approx -1,630199322
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2x\left(4x+3\right)-3\times 5=4x+3
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě -\frac{3}{4}, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou 4x+3.
8x^{2}+6x-3\times 5=4x+3
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 2x číslem 4x+3.
8x^{2}+6x-15=4x+3
Vynásobením 3 a 5 získáte 15.
8x^{2}+6x-15-4x=3
Odečtěte 4x od obou stran.
8x^{2}+2x-15=3
Sloučením 6x a -4x získáte 2x.
8x^{2}+2x-15-3=0
Odečtěte 3 od obou stran.
8x^{2}+2x-18=0
Odečtěte 3 od -15 a dostanete -18.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\times 8\left(-18\right)}}{2\times 8}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 8 za a, 2 za b a -18 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\times 8\left(-18\right)}}{2\times 8}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4-32\left(-18\right)}}{2\times 8}
Vynásobte číslo -4 číslem 8.
x=\frac{-2±\sqrt{4+576}}{2\times 8}
Vynásobte číslo -32 číslem -18.
x=\frac{-2±\sqrt{580}}{2\times 8}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 576.
x=\frac{-2±2\sqrt{145}}{2\times 8}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 580.
x=\frac{-2±2\sqrt{145}}{16}
Vynásobte číslo 2 číslem 8.
x=\frac{2\sqrt{145}-2}{16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{145}}{16}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 2\sqrt{145}.
x=\frac{\sqrt{145}-1}{8}
Vydělte číslo -2+2\sqrt{145} číslem 16.
x=\frac{-2\sqrt{145}-2}{16}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{145}}{16}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{145} od čísla -2.
x=\frac{-\sqrt{145}-1}{8}
Vydělte číslo -2-2\sqrt{145} číslem 16.
x=\frac{\sqrt{145}-1}{8} x=\frac{-\sqrt{145}-1}{8}
Rovnice je teď vyřešená.
2x\left(4x+3\right)-3\times 5=4x+3
Proměnná x se nemůže rovnat hodnotě -\frac{3}{4}, protože není definováno dělení nulou. Vynásobte obě strany rovnice hodnotou 4x+3.
8x^{2}+6x-3\times 5=4x+3
S využitím distributivnosti vynásobte číslo 2x číslem 4x+3.
8x^{2}+6x-15=4x+3
Vynásobením 3 a 5 získáte 15.
8x^{2}+6x-15-4x=3
Odečtěte 4x od obou stran.
8x^{2}+2x-15=3
Sloučením 6x a -4x získáte 2x.
8x^{2}+2x=3+15
Přidat 15 na obě strany.
8x^{2}+2x=18
Sečtením 3 a 15 získáte 18.
\frac{8x^{2}+2x}{8}=\frac{18}{8}
Vydělte obě strany hodnotou 8.
x^{2}+\frac{2}{8}x=\frac{18}{8}
Dělení číslem 8 ruší násobení číslem 8.
x^{2}+\frac{1}{4}x=\frac{18}{8}
Vykraťte zlomek \frac{2}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x^{2}+\frac{1}{4}x=\frac{9}{4}
Vykraťte zlomek \frac{18}{8} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
x^{2}+\frac{1}{4}x+\left(\frac{1}{8}\right)^{2}=\frac{9}{4}+\left(\frac{1}{8}\right)^{2}
Vydělte \frac{1}{4}, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{8}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{8} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+\frac{1}{4}x+\frac{1}{64}=\frac{9}{4}+\frac{1}{64}
Umocněte zlomek \frac{1}{8} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}+\frac{1}{4}x+\frac{1}{64}=\frac{145}{64}
Připočítejte \frac{9}{4} ke \frac{1}{64} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x+\frac{1}{8}\right)^{2}=\frac{145}{64}
Činitel x^{2}+\frac{1}{4}x+\frac{1}{64}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+\frac{1}{8}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{145}{64}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+\frac{1}{8}=\frac{\sqrt{145}}{8} x+\frac{1}{8}=-\frac{\sqrt{145}}{8}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{145}-1}{8} x=\frac{-\sqrt{145}-1}{8}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{8} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}