Vyřešte pro: y
y=\frac{\sqrt{3}-1}{2}\approx 0,366025404
y=\frac{-\sqrt{3}-1}{2}\approx -1,366025404
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2y^{2}+2y-1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
y=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\times 2\left(-1\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, 2 za b a -1 za c.
y=\frac{-2±\sqrt{4-4\times 2\left(-1\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo 2 na druhou.
y=\frac{-2±\sqrt{4-8\left(-1\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
y=\frac{-2±\sqrt{4+8}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -1.
y=\frac{-2±\sqrt{12}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 8.
y=\frac{-2±2\sqrt{3}}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 12.
y=\frac{-2±2\sqrt{3}}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
y=\frac{2\sqrt{3}-2}{4}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{-2±2\sqrt{3}}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 2\sqrt{3}.
y=\frac{\sqrt{3}-1}{2}
Vydělte číslo -2+2\sqrt{3} číslem 4.
y=\frac{-2\sqrt{3}-2}{4}
Teď vyřešte rovnici y=\frac{-2±2\sqrt{3}}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{3} od čísla -2.
y=\frac{-\sqrt{3}-1}{2}
Vydělte číslo -2-2\sqrt{3} číslem 4.
y=\frac{\sqrt{3}-1}{2} y=\frac{-\sqrt{3}-1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
2y^{2}+2y-1=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
2y^{2}+2y-1-\left(-1\right)=-\left(-1\right)
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
2y^{2}+2y=-\left(-1\right)
Odečtením čísla -1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
2y^{2}+2y=1
Odečtěte číslo -1 od čísla 0.
\frac{2y^{2}+2y}{2}=\frac{1}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
y^{2}+\frac{2}{2}y=\frac{1}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
y^{2}+y=\frac{1}{2}
Vydělte číslo 2 číslem 2.
y^{2}+y+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{1}{2}+\left(\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte 1, koeficient x termínu 2 k získání \frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček \frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
y^{2}+y+\frac{1}{4}=\frac{1}{2}+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek \frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
y^{2}+y+\frac{1}{4}=\frac{3}{4}
Připočítejte \frac{1}{2} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(y+\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{3}{4}
Činitel y^{2}+y+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(y+\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{3}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
y+\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{3}}{2} y+\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{3}}{2}
Proveďte zjednodušení.
y=\frac{\sqrt{3}-1}{2} y=\frac{-\sqrt{3}-1}{2}
Odečtěte hodnotu \frac{1}{2} od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}