Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{11} + 5}{2} \approx 4,158312395
x=\frac{5-\sqrt{11}}{2}\approx 0,841687605
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2x^{2}-10x+7=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-10\right)±\sqrt{\left(-10\right)^{2}-4\times 2\times 7}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, -10 za b a 7 za c.
x=\frac{-\left(-10\right)±\sqrt{100-4\times 2\times 7}}{2\times 2}
Umocněte číslo -10 na druhou.
x=\frac{-\left(-10\right)±\sqrt{100-8\times 7}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-10\right)±\sqrt{100-56}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem 7.
x=\frac{-\left(-10\right)±\sqrt{44}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 100 do skupiny -56.
x=\frac{-\left(-10\right)±2\sqrt{11}}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 44.
x=\frac{10±2\sqrt{11}}{2\times 2}
Opakem -10 je 10.
x=\frac{10±2\sqrt{11}}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{2\sqrt{11}+10}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{10±2\sqrt{11}}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 10 do skupiny 2\sqrt{11}.
x=\frac{\sqrt{11}+5}{2}
Vydělte číslo 10+2\sqrt{11} číslem 4.
x=\frac{10-2\sqrt{11}}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{10±2\sqrt{11}}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{11} od čísla 10.
x=\frac{5-\sqrt{11}}{2}
Vydělte číslo 10-2\sqrt{11} číslem 4.
x=\frac{\sqrt{11}+5}{2} x=\frac{5-\sqrt{11}}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
2x^{2}-10x+7=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
2x^{2}-10x+7-7=-7
Odečtěte hodnotu 7 od obou stran rovnice.
2x^{2}-10x=-7
Odečtením čísla 7 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{2x^{2}-10x}{2}=-\frac{7}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
x^{2}+\left(-\frac{10}{2}\right)x=-\frac{7}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
x^{2}-5x=-\frac{7}{2}
Vydělte číslo -10 číslem 2.
x^{2}-5x+\left(-\frac{5}{2}\right)^{2}=-\frac{7}{2}+\left(-\frac{5}{2}\right)^{2}
Vydělte -5, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{5}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{5}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-5x+\frac{25}{4}=-\frac{7}{2}+\frac{25}{4}
Umocněte zlomek -\frac{5}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-5x+\frac{25}{4}=\frac{11}{4}
Připočítejte -\frac{7}{2} ke \frac{25}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{5}{2}\right)^{2}=\frac{11}{4}
Činitel x^{2}-5x+\frac{25}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{5}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{11}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{5}{2}=\frac{\sqrt{11}}{2} x-\frac{5}{2}=-\frac{\sqrt{11}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{11}+5}{2} x=\frac{5-\sqrt{11}}{2}
Připočítejte \frac{5}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}