Vyřešte pro: x
x=\frac{\sqrt{38}}{2}+3\approx 6,082207001
x=-\frac{\sqrt{38}}{2}+3\approx -0,082207001
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2x^{2}-12x-1=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{\left(-12\right)^{2}-4\times 2\left(-1\right)}}{2\times 2}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 2 za a, -12 za b a -1 za c.
x=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{144-4\times 2\left(-1\right)}}{2\times 2}
Umocněte číslo -12 na druhou.
x=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{144-8\left(-1\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
x=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{144+8}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -1.
x=\frac{-\left(-12\right)±\sqrt{152}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 144 do skupiny 8.
x=\frac{-\left(-12\right)±2\sqrt{38}}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 152.
x=\frac{12±2\sqrt{38}}{2\times 2}
Opakem -12 je 12.
x=\frac{12±2\sqrt{38}}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
x=\frac{2\sqrt{38}+12}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{12±2\sqrt{38}}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 12 do skupiny 2\sqrt{38}.
x=\frac{\sqrt{38}}{2}+3
Vydělte číslo 12+2\sqrt{38} číslem 4.
x=\frac{12-2\sqrt{38}}{4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{12±2\sqrt{38}}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{38} od čísla 12.
x=-\frac{\sqrt{38}}{2}+3
Vydělte číslo 12-2\sqrt{38} číslem 4.
x=\frac{\sqrt{38}}{2}+3 x=-\frac{\sqrt{38}}{2}+3
Rovnice je teď vyřešená.
2x^{2}-12x-1=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
2x^{2}-12x-1-\left(-1\right)=-\left(-1\right)
Připočítejte 1 k oběma stranám rovnice.
2x^{2}-12x=-\left(-1\right)
Odečtením čísla -1 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
2x^{2}-12x=1
Odečtěte číslo -1 od čísla 0.
\frac{2x^{2}-12x}{2}=\frac{1}{2}
Vydělte obě strany hodnotou 2.
x^{2}+\left(-\frac{12}{2}\right)x=\frac{1}{2}
Dělení číslem 2 ruší násobení číslem 2.
x^{2}-6x=\frac{1}{2}
Vydělte číslo -12 číslem 2.
x^{2}-6x+\left(-3\right)^{2}=\frac{1}{2}+\left(-3\right)^{2}
Vydělte -6, koeficient x termínu 2 k získání -3. Potom přidejte čtvereček -3 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-6x+9=\frac{1}{2}+9
Umocněte číslo -3 na druhou.
x^{2}-6x+9=\frac{19}{2}
Přidejte uživatele \frac{1}{2} do skupiny 9.
\left(x-3\right)^{2}=\frac{19}{2}
Činitel x^{2}-6x+9. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-3\right)^{2}}=\sqrt{\frac{19}{2}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-3=\frac{\sqrt{38}}{2} x-3=-\frac{\sqrt{38}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{38}}{2}+3 x=-\frac{\sqrt{38}}{2}+3
Připočítejte 3 k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}