Vyřešte pro: t
t=2
t=-\frac{1}{2}=-0,5
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2+3t-2t^{2}=0
Odečtěte 2t^{2} od obou stran.
-2t^{2}+3t+2=0
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=3 ab=-2\times 2=-4
Chcete-li rovnici vyřešit, koeficient na levé straně seskupte. Nejprve je třeba přepsát levou stranu jako -2t^{2}+at+bt+2. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,4 -2,2
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je kladný, má kladné číslo vyšší absolutní hodnotu než záporné číslo. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají -4 produktu.
-1+4=3 -2+2=0
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
a=4 b=-1
Řešením je dvojice se součtem 3.
\left(-2t^{2}+4t\right)+\left(-t+2\right)
Zapište -2t^{2}+3t+2 jako: \left(-2t^{2}+4t\right)+\left(-t+2\right).
2t\left(-t+2\right)-t+2
Vytkněte 2t z výrazu -2t^{2}+4t.
\left(-t+2\right)\left(2t+1\right)
Vytkněte společný člen -t+2 s využitím distributivnosti.
t=2 t=-\frac{1}{2}
Chcete-li najít řešení rovnic, vyřešte -t+2=0 a 2t+1=0.
2+3t-2t^{2}=0
Odečtěte 2t^{2} od obou stran.
-2t^{2}+3t+2=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
t=\frac{-3±\sqrt{3^{2}-4\left(-2\right)\times 2}}{2\left(-2\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -2 za a, 3 za b a 2 za c.
t=\frac{-3±\sqrt{9-4\left(-2\right)\times 2}}{2\left(-2\right)}
Umocněte číslo 3 na druhou.
t=\frac{-3±\sqrt{9+8\times 2}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
t=\frac{-3±\sqrt{9+16}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo 8 číslem 2.
t=\frac{-3±\sqrt{25}}{2\left(-2\right)}
Přidejte uživatele 9 do skupiny 16.
t=\frac{-3±5}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 25.
t=\frac{-3±5}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
t=\frac{2}{-4}
Teď vyřešte rovnici t=\frac{-3±5}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -3 do skupiny 5.
t=-\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{2}{-4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
t=-\frac{8}{-4}
Teď vyřešte rovnici t=\frac{-3±5}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 5 od čísla -3.
t=2
Vydělte číslo -8 číslem -4.
t=-\frac{1}{2} t=2
Rovnice je teď vyřešená.
2+3t-2t^{2}=0
Odečtěte 2t^{2} od obou stran.
3t-2t^{2}=-2
Odečtěte 2 od obou stran. Po odečtení hodnoty od nuly dostaneme stejnou zápornou hodnotu.
-2t^{2}+3t=-2
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
\frac{-2t^{2}+3t}{-2}=-\frac{2}{-2}
Vydělte obě strany hodnotou -2.
t^{2}+\frac{3}{-2}t=-\frac{2}{-2}
Dělení číslem -2 ruší násobení číslem -2.
t^{2}-\frac{3}{2}t=-\frac{2}{-2}
Vydělte číslo 3 číslem -2.
t^{2}-\frac{3}{2}t=1
Vydělte číslo -2 číslem -2.
t^{2}-\frac{3}{2}t+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}=1+\left(-\frac{3}{4}\right)^{2}
Vydělte -\frac{3}{2}, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{3}{4}. Potom přidejte čtvereček -\frac{3}{4} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
t^{2}-\frac{3}{2}t+\frac{9}{16}=1+\frac{9}{16}
Umocněte zlomek -\frac{3}{4} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
t^{2}-\frac{3}{2}t+\frac{9}{16}=\frac{25}{16}
Přidejte uživatele 1 do skupiny \frac{9}{16}.
\left(t-\frac{3}{4}\right)^{2}=\frac{25}{16}
Činitel t^{2}-\frac{3}{2}t+\frac{9}{16}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(t-\frac{3}{4}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{25}{16}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
t-\frac{3}{4}=\frac{5}{4} t-\frac{3}{4}=-\frac{5}{4}
Proveďte zjednodušení.
t=2 t=-\frac{1}{2}
Připočítejte \frac{3}{4} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}