Rozložit
\left(4b-1\right)^{2}
Vyhodnotit
\left(4b-1\right)^{2}
Sdílet
Zkopírováno do schránky
p+q=-8 pq=16\times 1=16
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 16b^{2}+pb+qb+1. Pokud chcete najít p a q, nastavte systém, který se má vyřešit.
-1,-16 -2,-8 -4,-4
Vzhledem k tomu, že výraz pq je kladný, mají hodnoty p a q stejné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz p+q je záporný, mají obě hodnoty p i q záporné znaménko. Uveďte všechny celočíselné páry, které dávají 16 produktu.
-1-16=-17 -2-8=-10 -4-4=-8
Vypočtěte součet pro jednotlivé dvojice.
p=-4 q=-4
Řešením je dvojice se součtem -8.
\left(16b^{2}-4b\right)+\left(-4b+1\right)
Zapište 16b^{2}-8b+1 jako: \left(16b^{2}-4b\right)+\left(-4b+1\right).
4b\left(4b-1\right)-\left(4b-1\right)
Koeficient 4b v prvním a -1 ve druhé skupině.
\left(4b-1\right)\left(4b-1\right)
Vytkněte společný člen 4b-1 s využitím distributivnosti.
\left(4b-1\right)^{2}
Zapište rovnici jako druhou mocninu dvojčlenu.
factor(16b^{2}-8b+1)
Tento trojčlen má tvar druhé mocniny trojčlenu, který může být vynásobený společným činitelem. Druhé mocniny trojčlenů je možné rozložit nalezením druhých odmocnin vedoucího a koncového členu.
gcf(16,-8,1)=1
Najděte největšího společného dělitele koeficientů.
\sqrt{16b^{2}}=4b
Najděte druhou odmocninu vedoucího členu, 16b^{2}.
\left(4b-1\right)^{2}
Druhá mocnina trojčlenu je druhá mocnina dvojčlenu, který je součtem nebo rozdílem druhých odmocnin vedoucího a koncového členu, přičemž znaménko se určuje podle znaménka středního členu druhé mocniny trojčlenu.
16b^{2}-8b+1=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
b=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{\left(-8\right)^{2}-4\times 16}}{2\times 16}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
b=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-4\times 16}}{2\times 16}
Umocněte číslo -8 na druhou.
b=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{64-64}}{2\times 16}
Vynásobte číslo -4 číslem 16.
b=\frac{-\left(-8\right)±\sqrt{0}}{2\times 16}
Přidejte uživatele 64 do skupiny -64.
b=\frac{-\left(-8\right)±0}{2\times 16}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 0.
b=\frac{8±0}{2\times 16}
Opakem -8 je 8.
b=\frac{8±0}{32}
Vynásobte číslo 2 číslem 16.
16b^{2}-8b+1=16\left(b-\frac{1}{4}\right)\left(b-\frac{1}{4}\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte \frac{1}{4} za x_{1} a \frac{1}{4} za x_{2}.
16b^{2}-8b+1=16\times \frac{4b-1}{4}\left(b-\frac{1}{4}\right)
Odečtěte zlomek \frac{1}{4} od zlomku b tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
16b^{2}-8b+1=16\times \frac{4b-1}{4}\times \frac{4b-1}{4}
Odečtěte zlomek \frac{1}{4} od zlomku b tak, že najdete společného jmenovatele a odečtete čitatele. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
16b^{2}-8b+1=16\times \frac{\left(4b-1\right)\left(4b-1\right)}{4\times 4}
Vynásobte zlomek \frac{4b-1}{4} zlomkem \frac{4b-1}{4} tak, že vynásobíte čitatele čitatelem a jmenovatele jmenovatelem. Pokud je to možné, zlomek pak co nejvíce vykraťte.
16b^{2}-8b+1=16\times \frac{\left(4b-1\right)\left(4b-1\right)}{16}
Vynásobte číslo 4 číslem 4.
16b^{2}-8b+1=\left(4b-1\right)\left(4b-1\right)
Vykraťte 16, tj. největším společným dělitelem pro 16 a 16.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}