Vyřešte pro: x
x=\frac{2\sqrt{3}}{3}-1\approx 0,154700538
x=-\frac{2\sqrt{3}}{3}-1\approx -2,154700538
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
15x^{2}+30x-5=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-30±\sqrt{30^{2}-4\times 15\left(-5\right)}}{2\times 15}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte 15 za a, 30 za b a -5 za c.
x=\frac{-30±\sqrt{900-4\times 15\left(-5\right)}}{2\times 15}
Umocněte číslo 30 na druhou.
x=\frac{-30±\sqrt{900-60\left(-5\right)}}{2\times 15}
Vynásobte číslo -4 číslem 15.
x=\frac{-30±\sqrt{900+300}}{2\times 15}
Vynásobte číslo -60 číslem -5.
x=\frac{-30±\sqrt{1200}}{2\times 15}
Přidejte uživatele 900 do skupiny 300.
x=\frac{-30±20\sqrt{3}}{2\times 15}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 1200.
x=\frac{-30±20\sqrt{3}}{30}
Vynásobte číslo 2 číslem 15.
x=\frac{20\sqrt{3}-30}{30}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-30±20\sqrt{3}}{30}, když ± je plus. Přidejte uživatele -30 do skupiny 20\sqrt{3}.
x=\frac{2\sqrt{3}}{3}-1
Vydělte číslo -30+20\sqrt{3} číslem 30.
x=\frac{-20\sqrt{3}-30}{30}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-30±20\sqrt{3}}{30}, když ± je minus. Odečtěte číslo 20\sqrt{3} od čísla -30.
x=-\frac{2\sqrt{3}}{3}-1
Vydělte číslo -30-20\sqrt{3} číslem 30.
x=\frac{2\sqrt{3}}{3}-1 x=-\frac{2\sqrt{3}}{3}-1
Rovnice je teď vyřešená.
15x^{2}+30x-5=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
15x^{2}+30x-5-\left(-5\right)=-\left(-5\right)
Připočítejte 5 k oběma stranám rovnice.
15x^{2}+30x=-\left(-5\right)
Odečtením čísla -5 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
15x^{2}+30x=5
Odečtěte číslo -5 od čísla 0.
\frac{15x^{2}+30x}{15}=\frac{5}{15}
Vydělte obě strany hodnotou 15.
x^{2}+\frac{30}{15}x=\frac{5}{15}
Dělení číslem 15 ruší násobení číslem 15.
x^{2}+2x=\frac{5}{15}
Vydělte číslo 30 číslem 15.
x^{2}+2x=\frac{1}{3}
Vykraťte zlomek \frac{5}{15} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 5.
x^{2}+2x+1^{2}=\frac{1}{3}+1^{2}
Vydělte 2, koeficient x termínu 2 k získání 1. Potom přidejte čtvereček 1 na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}+2x+1=\frac{1}{3}+1
Umocněte číslo 1 na druhou.
x^{2}+2x+1=\frac{4}{3}
Přidejte uživatele \frac{1}{3} do skupiny 1.
\left(x+1\right)^{2}=\frac{4}{3}
Činitel x^{2}+2x+1. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x+1\right)^{2}}=\sqrt{\frac{4}{3}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x+1=\frac{2\sqrt{3}}{3} x+1=-\frac{2\sqrt{3}}{3}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{2\sqrt{3}}{3}-1 x=-\frac{2\sqrt{3}}{3}-1
Odečtěte hodnotu 1 od obou stran rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}