Vyřešte pro: x
x = \frac{\sqrt{31} + 1}{2} \approx 3,283882181
x=\frac{1-\sqrt{31}}{2}\approx -2,283882181
Graf
Sdílet
Zkopírováno do schránky
-2x^{2}+2x+15=0
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
x=\frac{-2±\sqrt{2^{2}-4\left(-2\right)\times 15}}{2\left(-2\right)}
Tato rovnice má standardní tvar: ax^{2}+bx+c=0. Do kvadratického vzorce, \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}, dosaďte -2 za a, 2 za b a 15 za c.
x=\frac{-2±\sqrt{4-4\left(-2\right)\times 15}}{2\left(-2\right)}
Umocněte číslo 2 na druhou.
x=\frac{-2±\sqrt{4+8\times 15}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo -4 číslem -2.
x=\frac{-2±\sqrt{4+120}}{2\left(-2\right)}
Vynásobte číslo 8 číslem 15.
x=\frac{-2±\sqrt{124}}{2\left(-2\right)}
Přidejte uživatele 4 do skupiny 120.
x=\frac{-2±2\sqrt{31}}{2\left(-2\right)}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 124.
x=\frac{-2±2\sqrt{31}}{-4}
Vynásobte číslo 2 číslem -2.
x=\frac{2\sqrt{31}-2}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{31}}{-4}, když ± je plus. Přidejte uživatele -2 do skupiny 2\sqrt{31}.
x=\frac{1-\sqrt{31}}{2}
Vydělte číslo -2+2\sqrt{31} číslem -4.
x=\frac{-2\sqrt{31}-2}{-4}
Teď vyřešte rovnici x=\frac{-2±2\sqrt{31}}{-4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 2\sqrt{31} od čísla -2.
x=\frac{\sqrt{31}+1}{2}
Vydělte číslo -2-2\sqrt{31} číslem -4.
x=\frac{1-\sqrt{31}}{2} x=\frac{\sqrt{31}+1}{2}
Rovnice je teď vyřešená.
-2x^{2}+2x+15=0
Takové kvadratické rovnice je možné vyřešit doplněním na druhou mocninu dvojčlenu. Pokud chcete rovnici doplnit na druhou mocninu dvojčlenu, musí být nejdříve ve tvaru x^{2}+bx=c.
-2x^{2}+2x+15-15=-15
Odečtěte hodnotu 15 od obou stran rovnice.
-2x^{2}+2x=-15
Odečtením čísla 15 od něj samotného dostaneme hodnotu 0.
\frac{-2x^{2}+2x}{-2}=-\frac{15}{-2}
Vydělte obě strany hodnotou -2.
x^{2}+\frac{2}{-2}x=-\frac{15}{-2}
Dělení číslem -2 ruší násobení číslem -2.
x^{2}-x=-\frac{15}{-2}
Vydělte číslo 2 číslem -2.
x^{2}-x=\frac{15}{2}
Vydělte číslo -15 číslem -2.
x^{2}-x+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{15}{2}+\left(-\frac{1}{2}\right)^{2}
Vydělte -1, koeficient x termínu 2 k získání -\frac{1}{2}. Potom přidejte čtvereček -\frac{1}{2} na obě strany rovnice. Tímto krokem bude levá strana rovnice ve výrazu o dokonalý čtverec.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{15}{2}+\frac{1}{4}
Umocněte zlomek -\frac{1}{2} na druhou tak, že umocníte na druhou čitatele i jmenovatele zlomku.
x^{2}-x+\frac{1}{4}=\frac{31}{4}
Připočítejte \frac{15}{2} ke \frac{1}{4} zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}=\frac{31}{4}
Činitel x^{2}-x+\frac{1}{4}. Obecně platí, že pokud je x^{2}+bx+cdokonalý čtverec, dá se vždy rozložit jako \left(x+\frac{b}{2}\right)^{2}.
\sqrt{\left(x-\frac{1}{2}\right)^{2}}=\sqrt{\frac{31}{4}}
Vypočítejte druhou odmocninu obou stran rovnice.
x-\frac{1}{2}=\frac{\sqrt{31}}{2} x-\frac{1}{2}=-\frac{\sqrt{31}}{2}
Proveďte zjednodušení.
x=\frac{\sqrt{31}+1}{2} x=\frac{1-\sqrt{31}}{2}
Připočítejte \frac{1}{2} k oběma stranám rovnice.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}