Rozložit
\left(d-1\right)\left(2d+1\right)
Vyhodnotit
\left(d-1\right)\left(2d+1\right)
Sdílet
Zkopírováno do schránky
2d^{2}-d-1
Změňte uspořádání polynomu do standardního tvaru. Členy seřaďte od největší mocniny po nejmenší.
a+b=-1 ab=2\left(-1\right)=-2
Roznásobte výraz podle seskupení. Nejprve musí být výraz přepsán jako 2d^{2}+ad+bd-1. Pokud chcete najít a a b, nastavte systém, který se má vyřešit.
a=-2 b=1
Vzhledem k tomu, že výraz ab je záporný, mají hodnoty a a b opačné znaménko. Vzhledem k tomu, že výraz a+b je záporný, má záporné číslo vyšší absolutní hodnotu než kladné číslo. Jediná taková dvojice představuje systémové řešení.
\left(2d^{2}-2d\right)+\left(d-1\right)
Zapište 2d^{2}-d-1 jako: \left(2d^{2}-2d\right)+\left(d-1\right).
2d\left(d-1\right)+d-1
Vytkněte 2d z výrazu 2d^{2}-2d.
\left(d-1\right)\left(2d+1\right)
Vytkněte společný člen d-1 s využitím distributivnosti.
2d^{2}-d-1=0
Kvadratický mnohočlen můžete rozložit pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right), kde x_{1} a x_{2} jsou řešení kvadratické rovnice ax^{2}+bx+c=0.
d=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-4\times 2\left(-1\right)}}{2\times 2}
Všechny rovnice ve tvaru ax^{2}+bx+c=0 je možné vyřešit jako kvadratickou rovnici: \frac{-b±\sqrt{b^{2}-4ac}}{2a}. Výsledkem kvadratické rovnice jsou dvě řešení, jedno pro součet a druhé pro rozdíl ±.
d=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1-8\left(-1\right)}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -4 číslem 2.
d=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{1+8}}{2\times 2}
Vynásobte číslo -8 číslem -1.
d=\frac{-\left(-1\right)±\sqrt{9}}{2\times 2}
Přidejte uživatele 1 do skupiny 8.
d=\frac{-\left(-1\right)±3}{2\times 2}
Vypočítejte druhou odmocninu čísla 9.
d=\frac{1±3}{2\times 2}
Opakem -1 je 1.
d=\frac{1±3}{4}
Vynásobte číslo 2 číslem 2.
d=\frac{4}{4}
Teď vyřešte rovnici d=\frac{1±3}{4}, když ± je plus. Přidejte uživatele 1 do skupiny 3.
d=1
Vydělte číslo 4 číslem 4.
d=-\frac{2}{4}
Teď vyřešte rovnici d=\frac{1±3}{4}, když ± je minus. Odečtěte číslo 3 od čísla 1.
d=-\frac{1}{2}
Vykraťte zlomek \frac{-2}{4} na základní tvar vytknutím a vykrácením hodnoty 2.
2d^{2}-d-1=2\left(d-1\right)\left(d-\left(-\frac{1}{2}\right)\right)
Rozložte původní výraz pomocí transformace ax^{2}+bx+c=a\left(x-x_{1}\right)\left(x-x_{2}\right). Nahraďte 1 za x_{1} a -\frac{1}{2} za x_{2}.
2d^{2}-d-1=2\left(d-1\right)\left(d+\frac{1}{2}\right)
Zjednodušte všechny výrazy ve tvaru p-\left(-q\right) na p+q.
2d^{2}-d-1=2\left(d-1\right)\times \frac{2d+1}{2}
Připočítejte \frac{1}{2} ke d zjištěním společného jmenovatele a sečtením čitatelů. Pak vykraťte zlomek na jeho základní tvar, pokud je to možné.
2d^{2}-d-1=\left(d-1\right)\left(2d+1\right)
Vykraťte 2, tj. největším společným dělitelem pro 2 a 2.
Příklady
Kvadratická rovnice
{ x } ^ { 2 } - 4 x - 5 = 0
Trigonometrie
4 \sin \theta \cos \theta = 2 \sin \theta
Lineární rovnice
y = 3x + 4
Aritmetika
699 * 533
Matice
\left[ \begin{array} { l l } { 2 } & { 3 } \\ { 5 } & { 4 } \end{array} \right] \left[ \begin{array} { l l l } { 2 } & { 0 } & { 3 } \\ { -1 } & { 1 } & { 5 } \end{array} \right]
Soustava rovnic
\left. \begin{cases} { 8x+2y = 46 } \\ { 7x+3y = 47 } \end{cases} \right.
Derivace
\frac { d } { d x } \frac { ( 3 x ^ { 2 } - 2 ) } { ( x - 5 ) }
Integrace
\int _ { 0 } ^ { 1 } x e ^ { - x ^ { 2 } } d x
Limity
\lim _{x \rightarrow-3} \frac{x^{2}-9}{x^{2}+2 x-3}